Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident, od října 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR (PS PČR) za hnutí SPD.
Narodil se 15. května 1948 v Plzni (tehdejší Československo).
Kariéra
Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu (dnes gymnázium) v Žatci, poté 1966–1967 pracoval v Elektroporcelánu Louny. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval 1967 až 1970 obor Historická archeologie. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl 1970 zatčen a rok poté odsouzen na 2,5 roku. Propuštěn byl již 1972. Poté až do 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a do 1989 jako technik.
V prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. V osmdesátých a devadesátých letech byl vědecky činný v archeologii, publikoval o ní odborné práce.
Po listopadu 1989 se zapojil do politického života. Brzy po převratu vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie do funkce ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v období 1991 až 1993 předsedou Nezávislé komise Federálního ministerstva vnitra (tzv.lustrační). Členem ČSSD se stal koncem 1994, ale už od 1993 pro tuto partaj působil v jejím odborném zázemí.
Ve volbách 1996 za ni byl zvolen do PS PČR za volební obvod Praha. Byl mj. předsedou komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby. Poslanecký mandát obhájil 1998. V letech 1998–2000 působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana (1944). V ní měl mj. na starostí také Akci Čisté ruce. Po odchodu z ministerské funkce zastával ještě po několik měsíců post člena sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. Na poslanecký mandát rezignoval v září 2000.
V období 2000 až 2005 působil jako velvyslanec v Ruské federaci, 2005–2007 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007 až 2010 velvyslancem na Ukrajině. Z diplomatických služeb oficiálně odešel ze zdravotních důvodů.
V době jeho působení na Ukrajině ovšem proběhla aféra okolo podvodů a úplatků při vydávání českých víz na území tohoto státu, kvůli čemuž jej 2009 vyšetřovala česká protikorupční policie.
Na začátku března 2019 vystoupil ze sociální demokracie. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 kandidoval jako lídr hnutí BOS (Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita), a to z pozice nestraníka, zvolen však nebyl. Následně se stal jeho členem, v lednu 2020 prvním místopředsedou a v listopadu 2020 předsedou hnutí.
Ve volbách do PS PČR 2021 byl lídrem hnutí SPD v Pardubickém kraji a stal se znovu poslancem.
V září 2022 ho SPD představilo jako svého kandidáta na prezidenta ve volbách 2023. V prvním kole získal 248 375 hlasů (4,45 %), což na druhé kolo nestačilo.
Osobní život
Ježenatý, jeho manželka Dara Baštová je archeoložka.
Měl nemanželského syna Jakuba (s bývalou milenkou Klárou), který nešťastnou náhodou zemřel.
