Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Jan Bosco Graubner je katolický biskup, jmenovaný 37. arcibiskup pražský a 25. primas český. V letech 1992 až 2022 sloužil jako 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. 13. května 2022 byl jmenován pražským arcibiskupem. Intronizován bude 2. července.

Je považován za reprezentanta konzervativního křídla katolické církve. Sám se ale za konzervativce nepovažuje.

Narodil se 29. srpna 1948 v Brně (tehdejší Československo).

Kariéra

1967 vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu (dnešní gymnázium) a poté rok pracoval v Gottwaldově (dnešním Zlíně) jako dělník, aby se mohl prokazovat „dělnickým původem“. 1968 zahájil v Olomouci studia teologie, na kněze byl vysvěcen v červnu 1973.

Mezi lety 1973 a 1982 působil jako kaplan v Gottwaldově a Valašských Kloboukách. Od 1982 do března 1990 byl farářem ve Vizovicích, zároveň působil jako excurrendo administrátor v Provodově (Malenisku) a Horní Lhotě (obojí okres Zlín).

V březnu 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Za své heslo si zvolil Quod dixerit vobis facite (Co vám řekne, učiňte).

Po smrti Františka Vaňáka (†1991) převzal jako pomocný biskup správu diecéze a posléze byl v září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým. V rámci obnovy církevního školství založil či obnovil celou řadu církevních škol, např. tehdejší prostějovské Cyrilometodějské gymnázium (1992), olomouckou VOŠS Caritas (1995), případně velehradské Stojanovo gymnázium (2001).

Inicioval též vznik Tříkrálové sbírky (2000).

Od ledna 2000 do března 2010 byl předsedou České biskupské konference (ČBK), od března 2010 jejím místopředsedou. V dubnu 2020 byl do pozice předsedy ČBK zvolen po kardinálu Dominiku Dukovi (1943) podruhé. Zároveň působil jako její delegát pro charitativní činnost.

V květnu 2015 koncelebroval se Stanisławem kardinálem Dziwiszem (1939) v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce slavnostní vzpomínkovou mši k 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II. (†2005) a jeho setkání s mládeží.

V době koronavirové epidemie 2020 několikrát celebroval mši svatou v ostravské Kapli Telepace, kterou přímo přenášela TV Noe. Na podzim téhož roku koronavirem onemocněl, dle vlastních slov byl jeho stav velmi vážný. Po několika týdnech hodpitalizace se ovšem uzdravil.

13. května 2022 jej papež František jmenoval 37. arcibiskupem pražským.

Je držitelem řady ocenění, mj. Záslužného kříže I. stupně ministra obrany ČR (2003), Řádu čestné lilie v trojlístku Zlatého stupně za vynikající zásluhy o skautské hnutí a službu skautským myšlenkám, a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy (2008), který mu propůjčil tehdejší český prezident Václav Klaus (1941).

Akademická činnost

Od 1999 byl předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, na jejíž Cyrilometodějské teologické fakultě působil z titulu svého arcibiskupského úřadu jako Velký kancléř.

Názory

2021 kritizoval počínání kontroverzní Hany Lipovské (1990) v Radě České televize. Oznámil, že ji vyzval k rezignaci. Sice neuposlechla, později však byla odvolána poslanci. Dotyčná byla navržena ČBK, její působení v ní Graubner označil za „citelné ponaučení“.

Kritika

V některých médiích je opakovaně kritizován, mimo jiné v rámci aféry kolem arcibiskupských vinných sklepů a případu údajného krytí pohlavního zneužívání dětí farářem Františkem Mertou (1950). Trestní oznámení v této věci však policie odložila jako bezpředmětné.

Bohoslovec Václav Novák († 2018), který jej opakovaně na tuto kauzu upozorňoval a shromáždil písemná svědectví řady obětí, napsal o jeho postojích knihu Křičí hlasem zrady ​(2003).

Částí veřejnosti byla nevlídně pochopena jeho účast na Sudetoněmeckých dnech 2002.

Osobní život

Vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců (měl dvě sestry a dva bratry).

Články