Jan Cimický je český psychiatr, prozaik, básník, překladatel, dramaturg a scenárista.
V roce 2026 byl odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody za sexuální útoky a vydírání, kterých se dopustil na svých pacientkách a studentkách nejméně v rozmezí let 1979–2019.
Narodil se 23. února 1948 v Praze (tehdejší Československo).
Kariéra
1972 dokončil studia na pražské Lékařské fakultně Univerzity Karlovy, na začátku dráhy se specializoval na psychiatrii.
Do 1996 působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od 1981 byl ve funkci primáře socioterapeutického a rehabilitačního oddělení. Důvodem jeho propuštění bylo, dle jeho tehdejšího nadřízeného, zneužití postavení vyplývajícího ze dvou podání vinící ho ze sexuálního obtěžování.
1996 si otevřel privátní Centrum duševní pohody Modrá laguna.
Věnoval se také literární činnosti. Náměty pro prózu čerpal ze své bohaté praxe, psal příběhy s detektivní zápletkou, např. Případy doktora Dvořáka (1976), Poslední zastávka smrt (1980) nebo Popraviště v parku (2001). V psychologické novele Poslední návrat (1988) se zabývá problematikou stáří, generačních vztahů a kriminalitou mládeže.
Je též autorem několika sbírek poezie, mj. Stopami dláždění (1993), Lásko šílená (1996), Rákosová flétna (2001) nebo Pro Tebe, má lásko (2003).
Působil též jako překladatel, především z francouzštiny. Přes 50 let spolupracoval s Českým rozhlasem (dříve Československým), mimo jiné moderoval pořad Noční Mikrofórum a příležitostně také Nedělní Dobré ráno.
Psychiatrii se mu podařilo zpopularizovat také prostřednictvím televizních obrazovek. Příkladem je seriál Stopy života (2013–15), pro který s režisérem Tomášem Magnuskem (*1984) napsal scénář.
Objevil se také v několik filmech, většinou v roli lékaře: Jak básníci čekají na zázrak (2016), série Bastardi (2010–12), Pamětnice (2009) či Z rodinného alba (2002). Zahrál si také v seriálech Sanitka 2 (2013), Rodinná pouta (2004) a mj. účinkoval v satirickém pořadu S politiky netančím (1995).
Causa sexuálního obtěžování
Jeho jednání nejčastěji spočívalo v osahávání prsou a intimních partií, svlékání žen a líbání, v některých případech zahrnovalo také závažnější jednání.
Z důvodu nedovolených sexuálních kontaktů se žákyněmi měl být propuštěn i z místa učitele na pražské střední zdravotnické škole, když však tento záměr zjistil, sám svůj pracovní poměr ukončil.
1999 měl být cílem reportáže pořadu TV Nova Na vlastní oči. Byla na něj nasazena figurantka, které se již při prvním setkání vyptával na její sexuální život a stetoskopem jí „vyšetřoval“ ňadra. Návštěvu se nepodařilo zaznamenat z důvodu selhání skryté nahrávací techniky.
Zpěvačka Jana Fabiánová (*1977) v rámci pořadu 13. komnata, vysílaného v říjnu 2021, mimo jiné uvedla, že ji její psychiatr sexuálně napadl, neuvedla však konkrétní jméno. V reakci na chystané ocenění Cimického medailí Za zásluhy, ke kterému mělo dojít v lednu 2022, zveřejnila 28. října 2021 na Facebooku příspěvek, ve kterém za výše uvedeného lékaře označila jeho. Poté se ozvalo několik dalších žen, které nezávisle na sobě uváděly podobnou zkušenost.
Policie následně zveřejnila, že zahájila prvotní úkony v rámci trestního řízení.
V reakci na kauzu tehdejší premiér Andrej Babiš (*1954) v listopadu uvedeného roku prohlásil, že by státní vyznamenání obdržet neměl, leč tehdejší prezident Miloš Zeman (*1944) uvedl, že své rozhodnutí nezmění. Cimický posléze oznámil, že jej nepřevezme a chce se proti nařčení soudně bránit.
Ozvalo se přes 30 žen, na jaře 2022 byl obviněn z 29 případů znásilnění a vydírání. Během března téhož roku byl vyloučen z České lékařské společnosti a všech jejích organizačních složek, leč tento krok nebyl realizován, proto mohl nadále vykonávat svou profesi.
Soud
Byl několikrát odložen kvůli údajnému pokusu o sebevraždu i pádu ze schodů.
V listopadu 2024 byl nepravomocně odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody nepodmíněně a desetiletému zákazu výkonu lékařské praxe . Celý případ byl znovu otevřen v září 2025 poté, co se proti verdiktu odvolal. V dubnu 2026 jej Obvodní soud pro Prahu 8 nepravomocně odsoudil k pětiletému trestu odnětí svobody, i během tohoto procesu nadále vykonával praxi. V září 2026 verdikt potvrdil pražský Městský soud, čímž se rozhodnutí stalo pravomocným.
Další kontroverze
Od října 1988 byl veden Státní bezpečností jako prověřovaná osoba a následně důvěrník s krycím jménem Pinel. Spis byl počátkem listopadu 1989 zničen.
Dle vyšetřovatele spisu Krakatice měl vytvořit falešnou zprávu o možné nepříčetnosti pro Radovana Krejčíře (*1968), kdyby došlo k jeho zadržení a nemožnosti případného úplatku. Sám Krejčíř vypověděl, že se u něj léčil z deprese.
Osobní život
Má bratra Petra.
Jeho manželkou je Marcela Cimická (*1951), tlumočice z angličtiny. Seznámili se 1968 na mezinárodním táboře, vzali se 1970, děti nemají.
