Írán, plným názvem Íránská islámská republika, dříve Persie, je stát v západní Asii. Na západě sousedí s Irákem, na severozápadě s Tureckem, na severu s Ázerbájdžánem, Arménií, Kaspickým mořem a Turkmenistánem, na východě s Afghánistánem, na jihovýchodě s Pákistánem a na jihu s Ománským a Perským zálivem.
Je jednou z nejhornatějších zemí světa, většinu státu zaujímá Íránská náhorní plošina, podnebí je rozmanité. Dělí se na 31 provincií, na ploše 1,65 milionu km² žije 86 milionů obyvatel. Řadí se tak na 17. místo na světě jak v geografické rozloze, tak v počtu obyvatel.
Hlavním a největším městem je Teherán, mezi další velká sídla patří Mašhad, Isfahán, Karaj a Šíráz. V mnohonárodnostní říši tvoří většinu Peršané, dále zde žijí Ázerbájdžánci, Kurdové, Lúrové, Balúčové. Úředním jazykem je perština, nejrozšířenějšími menšinovými jsou ázerbájdžánština a kurdština.
Írán je oficiálně prezidentskou teokratickou islámskou republikou, přes 90 % věřících jsou ší'ité.
Nejvyšší bod: Damávand (5610 m n. m.)
Časové pásmo: +3:30
Hustota zalidnění: 55 obyv./km² (132. na světě)
Vznik: 4. listopadu 1979 (islámská revoluce)
Měna: íránský rijál (IRR)
Historie
Jako kolébka civilizace, je osídlen od mladšího paleolitu. Svého územního vrcholu dosáhl v 6. století př. n. l., kdy Kýros II. (†530 př. n. l.) založil Achaimenovskou říši, jednu z největších ve starověku. Ve 4. století př. n. l. si říši podrobil Alexandr Veliký (†323 př. n. l.). Ve 3. století př. n. l. vypuklo povstání vedoucí k založení Parthské říše, kterou ve 3. století n. l. nahradila Sasánovská. Tato éra je považována za zlatý věk v dějinách íránské civilizace. V 7. století si oblast podmanili muslimové, což vedlo k její islamizaci.
Literatura, filozofie, matematika, medicína, astronomie a umění, vzkvétající za sasánovské éry, byly obnoveny během islámského zlatého věku a perské renesance, kdy řada íránských dynastií ukončila arabskou nadvládu a vládla zemi až do seldžuckých a mongolských výbojů v 11. až 14. století.
V 16. století obnovila domácí dynastie Safíovců jednotný íránský stát. Za vlády Afšárovců v 18. století byl přední světovou velmocí, což však přestalo platit poté, co se na konci 18. století dostali k moci Kádžarovci. Na počátku 20. století došlo k perské ústavní revoluci a nastolení dynastie Pahlavíů Rezá Šáhem Pahlavím (†1944), který v roce 1925 sesadil posledního kadžárovského šáha. Pokusy Muhammada Mosaddeka (†1967) znárodnit ropný průmysl vedly 1953 k angloamerickému převratu.
Po íránské revoluci byla 1979 monarchie svržena a Rúholláh Chomejní (†1989), který se stal prvním nejvyšším vůdcem, založil Íránskou islámskou republiku. 1980 Irák napadl Írán, což vyvolalo osm let trvající válku, která skončila nerozhodným výsledkem.
Od té doby se zapojil do několika válek s Izraelem a Saúdskou Arábií.
21. století
2025 eskalovaly izraelské útoky do íránsko-izraelské války. Po ní, uprostřed rostoucí ekonomické krize, vypukly koncem prosince 2025 velké protesty.
28. února 2026 provedly USA a Izrael koordinované vojenské údery proti několika íránským cílům, čímž došlo k eskalaci dlouhodobého napětí mezi těmito zeměmi. V průběhu rozsáhlé série koaličnách raketových úderů v rámci operace Epic Fury nejmenovaný izraelský představitel uvedl, že bylo nalezeno tělo Alího Chameneího. Po jeho smrti byla země bez nejvyššího vedení, 8. března uvedeného roku byl nakonec zvolen nový nástupce v úřadu nejvyššího vůdce - Modžtaba Chámeneí (*1969), syn Alího.
Smrt Americe: Írán vyhlásil všechny vojáky USA za teroristy a kuje pomstu
Teheránský řezník je po smrti. Íránský prezident se neštítil krvavých poprav i nechutného útlaku žen
Američané eskalují konflikt s Íránem. Bombardovali jaderná zařízení, Trump pohrozil dalšími útoky
Charakteristika
Hlavou státu a vrcholnou politickou i náboženskou autoritou je výše zmiňovaný nejvyšší vůdce. Vláda je autoritářská a předmětem rozsáhlé kritiky za porušování lidských práv a občanských svobod. Stát je významnou regionální mocností díky svým velkým zásobám fosilních paliv, včetně druhých největších světových zásob zemního plynu a třetích největších prokázaných zásob ropy.
V indexu lidského rozvoje se umístil na 78. místě, tamní ekonomika je 24. největší na světě dle parity kupní síly.
Nachází se v něm 28 památek UNESCO. Je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace ekonomické spolupráce, Organizace islámské spolupráce, Organizace zemí vyvážejících ropu, Šanghajské organizace pro spolupráci a členem hospodářského uskupení BRICS.
Jaderný program
Jeho kořeny sahají do 50. let 20. století. Po islámské revoluci (viz výše) byl znovu obnoven a stal předmětem intenzivních mezinárodních jednání. Mnoho zemí vyjádřilo obavy, že by mohl civilní jaderné technologie odklonit do programu zbraní hromadného ničení. 2015 se Írán a skupina P5+1 dohodly na komplexním akčním plánu, jehož cílem bylo ukončení ekonomických sankcí výměnou za omezení výroby obohaceného uranu.
2018 však USA za administrativy Donalda Trumpa od dohody odstoupily a sankce obnovily. Tento krok vyvolal odpor jak Íránu, tak ostatních členů skupiny P5+1. O rok později začal snižovat svou míru plnění závazků a oznámil, že již nebude dodržovat žádná omezení stanovená dohodou.
V listopadu 2023 vlastnil uran obohacený až na 60 % štěpného obsahu, což je blízko úrovně vhodné pro výrobu jaderné zbraně. Někteří analytici jej proto již považují za de facto jadernou mocnost.
