Hořící keř - česko-polská série

Hořící keř je česko-polský třídílný životopisný film o závěru života Jana Palacha (†1969) a hlavně událostech mezi jeho blízkými po jeho oběti v podobě sebeupálení.

Drama vypráví o individuální statečnosti, ale i lámání charakterů a následné mravní devastaci, s nimiž se česká společnost potýká i v po listopadu 1989. Zdůrazňuje roli jedinců, kteří riskují existence, či dokonce obětují život kvůli zdánlivě nedosažitelným ideálům.

Epilog pak připomíná události z ledna 1989 během takzvaného Palachova týdne.

Byl původně psán coby celovečerní film, díky HBO nakonec vznikla třídílná minisérie. Název snímku vychází z Bible, konkrétně se objevuje v její části Exodus, ve vyprávění o události na hoře Oreb, při níž se Mojžíšovi zjevil v hořícím keři Bůh a sdělil mu své pravé jméno.

Premiéra: 12. září 2013
Režie: Agnieszka Holland
Scénář: Štěpán Hulík

Obsazení: herci a postavy

• Lukáš Černoch (Jan Palach)
• Táňa Pauhofová (Dagmar Burešová)
• Jaroslava Pokorná (Libuše Palachová)
• Petr Stach (Jiří Palach)
• Igor Bareš (major Dočekal)
• Vojtěch Kotek (Ondřej Trávníček)
• Jan Budař (Radim Bureš)
• Adrian Jastraban (Vladimír Charouz)
• Ivan Trojan (major Jireš)
• Patrik Děrgel (Pavel Janda)
• Denny Ratajský (poručík Boček)
• Tomáš Dianiška (Mlíko)
• Jenovéfa Boková (Vlaďka Charouzová)
• Ivana Uhlířová (soudkyně Orlová)
• Stanislav Zindulka (JUDr. Sládeček)
• Ondřej Malý (JUDr. Knapp)
• Martin Huba (Vilém Nový)
• Alois Švehlík (náčelník Horyna)
• Hana Marie Maroušková (Ilona Palachová)
• Jiří Bábek (šachista Luděk Pachman)
• Miroslav Krobot (průvodčí Jiřička)
• Taťjana Medvecká (MUDr. Ziková) a další

Děj série Hořící keř

Vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v Československu po okupaci v srpnu 1968. Jeho hlavní postavou je advokátka Burešová, která zastupovala Palachovu matku Libuši a jeho bratra Jiřího ve zdánlivě beznadějné soudní kauze.

Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Nového (†1987). Ten jeho čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“.

Snímek, rozčleněný do tří samostatných kapitol, připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969. Zobrazuje také dění ve studentských kruzích a kolaborantské aktivity příslušníků StB, kteří se Palachův odkaz snažili vymazat z národního povědomí.

Odlišnosti od skutečných událostí

Postava studentského vůdce Ondřeje Trávníčka je složena z více skutečných osob, hlavním předobrazem však byl Lubomír Holeček (†1976). Ten mj. četl i vzkaz v televizi, což ve snímku zachyceno není.

Po návštěvě u syna v nemocnici je jeho matka hospitalizována na psychiatrickém oddělení, stejně jako jeho bratr Jiří.

Zajíc před svým upálením nevypil kyselinu.

Burešová (†2018) ve filmu váhá, zda má případ Palachů vzít, údajně jej však přijala okamžitě, stejně jako její manžel.

Odlišně proběhla exhumace Palachových ostatků i soudní proces. Toho se zúčastnili např. Pavel Kohout (1928), Emil Zátopek (†2000), Vladimír Škutina (†1995) a nebo šachista Pachman (†2003), což ve snímku chybí.

Zajímavosti

• Na historickou přesnost scénáře dohlédl Petr Blažek (1973) z Ústavu pro studium totalitních režimů.
• Na Českém lvu 2013 získal film celkem 14 nominací, přičemž v 11 kategoriích zvítězil.
• Za Českou republiku byl vyslán na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela (†2029). Byl přihlášen i do soutěže o Zlaté glóby v již zmíněné kategorii, nominován však nakonec nebyl.
• Aby se Jenovéfě Bokové (1992) nepromačkávala špičatá podprsenka, která se v 60. letech nosila, dávali jí do ní maskéři molitan, ze kterého pak herečka dostala vyrážku.
• Ve filmu není zaznamenán nahrávaný rozhovor psychiatričky MUDr. Zdenky Kmuníčkové s Palachem uskutečněný 17. ledna 1969 na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech v Legerově ulici, jejíž součástí bylo i oddělení pro léčbu popálenin. Ve snímku je scéna převozu situována do Studničkovy ulice na pražském Albertově.
• Hulík šel se scénářem nejprve do České televize, odezvy se mu však nikdy nedostalo.
• Režisérka Holland má na dobu zachycenou ve filmu mnoho vzpomínek, jelikož v té době studovala v Praze na FAMU a angažovala se ve studentském hnutí.
• Sochař Olbram Zoubek (†2017) pro natáčení zapůjčil Palachovu posmrtnou masku.
• Natáčení trvalo 55 dní, konkrétně probíhalo od března do května 2012, mimo jiné ve Všetatech, odkud Palach pocházel, případně Olšanských hřbitovech. K dalším lokacím se řadilo autentické prostředí v českolipském hotelu Merkur, kde měl proslov výše zmíněný poslanec Nový. Scéna upálení na Václavském náměstí byla natočena ve střešovické vozovně, kvůli autentické dlažbě a kolejím, ale i tomu, že v roce 1969 v horní části "Václaváku" ještě jezdily tramvaje. Budova Národního muzea byla do natočených záběrů přidána později počítačově.
• Mezi černobílými scénami je ve snímku možné vidět i skutečné záznamy z roku 1969.
• Ústřední píseň Directions je od skupiny Republic of Two.

Oficiální trailer