Helena Havelková je jedna z ikon českého ženského volejbalu. Její kariéru zdobí výčet angažmá v prestižních zahraničních klubech a řada ocenění (včetně čtyřnásobné nejlepší volejbalistky roku).
Narodila se 25. července 1988 ve Frýdlantu (okres Liberec).
2004 prožila svůj první start v české extralize za Liberec, od 2005 v ní hrála za SK Slavii Praha.
Následovaly zahraniční štace: italské Sassuolo Volley (2007 až 2009) a Busto Arsizio (2009 až 2012 + 2014 až 2015, zde 2010 vítězství v Evropském poháru a 1. místo v italské lize i poháru), ruské Dynamo Krasnodar (2012 až 2013, vítězství v Challenge Cupu), turecký Eczacıbaşcı Istanbul (2013 až 2014), polský Chemik Police (2015 až 2016, vítězství v lize, poháru i superpoháru), čínský Shanghai Volleyball Club (2016 až 2017), italský Saugella Team Monza (2017 až 2018), ruské Dynamo Moskva (2018 až 2020, s ním vyhrála tamní ligu, pohár i superpohár). Od 2020 hájila barvy italské Perugie.
Od 2004 byla oporou české reprezentace, v níž působila dlouhá léta i jako kapitánka. 2012 s ní získala zlato z Evropské ligy, konkrétně domácího turnaje v Karlových Varech.
2022 oznámila přechod k plážovému volejbalu s cílem kvalifikovat se na letní olympiádu 2024 v Paříži. S kým míní utvořit dvojici zatím neoznámila.
Oba její rodiče hráli volejbal, ve dvanácti jí umřel otec.
Z matčina druhého manželství pocházejí její dvě nevlastní sestry.
Jejím strýcem je bývalý prvoligový fotbalista Daniel Drahokoupil (1962), přítelem německý volejbalista (s maďarskými kořeny) György Grozer (1984).