Trendy
válka na Ukrajině Olympiáda v Paříži Petr Pavel kauza Kramný

Hamás, v českém překladu Nadšení, je zkratkou pro Hnutí islámského odporu. Jde o palestinskou islamistickou politickou stranu a teroristickou organizaci, která vznikla 1987 jako odnož egyptského Muslimského bratrstva.

Podle její charty (vydané 1988) je hlavní ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině.

Značné napětí mezi ním a židovským státem naposledy vygradovalo v říjnu 2023, kdy jej Hamás napadl raketami z Pásma Gazy.

Masakr na festivalu v Izraeli, který napadli teroristé: Mezi oběťmi je až 260 návštěvníků

Hamás páchá v Izraeli krvavá jatka: Únosy dětí, zneužívání žen a nekončící masakr na civilistech

Charakteristika

Od svého vznikuje strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. První z nich je civilní (politická) výrazně se podílející na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy. Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Izz ad-Dína al-Kassámovi (†1935, zabit v přestřelce s britskou policií), fungující v utajení a provádějící útoky proti státu Izrael, od 2001 pak na jeho ostřelování různými druhy raket či minomety.

Největšího politického úspěchu dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy.

V současnosti je na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, Evropské unie, Kanady, Japonska nebo Egypta.

Jeho největším konkurentem je organizace Fatah, dodnes nejdůležitější složka Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Vzájemná nevraživost mezi Hamásem a Fatahem dlouhodobě přetrvávala a vyvrcholila v polovině června 2007, kdy Hamás převzal úplnou kontrolu nad Pásmem Gazy.

Další výrazně krizovou událostí bylo svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího (†2019) v roce 2013. S jeho podporou existovala na palestinsko-egyptské hranici jistá míra stability. Když se však Hamás po politickém převratu nedistancoval od stupňujícího se násilí na Sinajském poloostrově, současný egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (1954) označil hnutí za teroristickou organizaci, uvalil na něj sankce a zahájil bezprecedentní blokádu hranic s Pásmem Gazy.

Vznik

Kořeny hnutí lze nalézt v Egyptě, kde jeden z nejvlivnějších muslimských teologů 20. století Hasan al-Banná (†1949) roku 1928 založil výše zmíněné společenství Muslimské bratrstvo.

K ustavujícímu shromáždění Hamásu došlo 9. prosince 1987, den po vypuknutí První intifády.

Konflikty s Izraelem

1992 reagoval Izrael na vzrůstající eskalaci násilí deportací 415 představitelů Hamásu a palestinského Islámského džihádu do jižního Libanonu. Tento stát však odmítal deportované přijmout, a tak za celosvětové pozornosti zůstali tito ve stanovém táboře na hraničním území nikoho.

Poté, co 25. února 1994 izraelský kolonista zahájil střelbu na muslimské věřící shromážděné k modlitbě v Hebronu a na místě jich 29 zavraždil, předáci Hamásu dokázali hravě obhájit své postoje s tvrzením, že terorismus jeho stoupenců je nezbytný vzhledem k trvajícím provokacím Izraelců.

Po rozpadu východního bloku začala do Izraele proudit vlna přistěhovalců z Ruska. Celkově se jednalo asi o milion Židů, z nich se většina stala novou zásobárnou levné pracovní síly. Příčinou tohoto přílivu se izraelská ekonomika stala nezávislou na práci Palestinců z Pásma Gazy. Proto od 30. března 1993 začal židovský stát praktikovat politiku neprodyšného uzavření hranic s okupovaným územím. Pro palestinskou narušenou ekonomiku znamenaly tyto událostí zásadní újmu. Výsledkem tohoto vývoje byl nárůst podpory, kterou chudí Palestinci začali vyjadřovat radikálním skupinám.

28. září 2000 navštívil tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron (†2014) jeruzalémskou Chrámovou horu. Toto politické gesto, které mělo podpořit izraelský nárok na sjednocený Jeruzalém, spustilo další vlnu protestů, která nese historický název Druhá intifáda, či Intifáda Al-aksá.

Po 11. září 2001 se vláda USA pokoušela získat důkaz o propojení mezi Hamásem a Usámou bin Ládinem (†2011), přičemž výraznější spolupráce doložena nebyla.

V březnu 2002 zahájil Šaron rozsáhlou operaci s názvem Obranný štít. Na území Palestinské samosprávy docházelo k těžkým bojům a izraelské bezpečnostní složky se uchýlily k nové strategii, jíž bylo ničení domů rodin sebevražedných útočníků a deportace jejich příbuzných. V průběhu akce též došlo k zatčení značného počtu představitelů Hamásu.

Na konci roku 2002 zahájil Izrael stavbu bariéry mezi vlastním územím a Západním břehem Jordánu, která byla dokončena 2005.

9. ledna téhož roku byl palestinským prezidentem zvolen Mahmúd Abbás (1935), kterému se v březnu podařilo s Hamásem uzavřít dohodu o dodržování období klidu. Toto příměří skončilo v červnu 2006, když izraelské síly bombardovaly jednu z pláží v Gaze. Zároveň došlo k nové, stupňující se vlně teroristických útoků.

S postupem intifády se veřejné mínění začalo obracet v neprospěch politického vedení Palestiny, z čehož začal těžit Hamás, který (jak je uvedeno výše) 25. ledna 2006 zvítězil ve volbách do zákonodárného shromáždění, v němž obsadil 74 ze 132 křesel.

K roku 2023 byl (od 2017) politickým vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy Ismáíl Haníja (1962).

Organizační struktura

Financování

Články