Fritz Honka – nejnovější zprávy a fotografie

Fritz Honka byl německý sériový vrah. Narodil se 31. července 1935 v Lipsku, zemřel 19. října 1998 v Hamburku.

Kariéra

V dětství byl internován v koncentračním táboře.

Jeho matka Elsa po smrti manžela nezvládala péči o potomky, proto je odkládala do dětských domovů.

V patnácti nastoupil do učení jako zedník, ale 1951 utekl do Západního Německa. Zde získal práci na farmě jako nekvalifikovaný zemědělský dělník.

Roku 1956, po vážné dopravní nehodě, mu zůstal znetvořený nos, tiky, zadrhávání v řeči a šilhavost. Tyto hendikepy v něm udusaly zbytky už tak nízkého sebevědomí. Posléze se odstěhoval do Hamburku.

V tomto městě stále více propadal alkoholu, nebyl rovněž schopen navázat trvalý vztah. Začal tedy vyhledávat prostitutky nižšího vzrůstu (sám byl vysoký jen 165 cm a trpěl kvůli tomu mindrákem), navíc preferoval starší ženy bez zubů. Měl totiž panický strach z toho, že by ho některá při orálním sexu (který upřednostňoval) kousla.

1970 uškrtil svou první oběť. Byla jí dvaačtyřicetiletá kadeřnice (a příležitostná prostitutka) Gertraud Bräuer. Jeho pozvání do bytu sice přijala, ale sex s opilým podivínem odmítla. Tím si podepsala ortel smrti. Její tělo rozřezal na kousky a ty rozesel po okolí bydliště. Policie je sice 1971 nalezla, leč vraha se jí odhalit nepodařilo.

Postupně zavraždil další tři ženy, přičemž motiv byl byl pokaždé stejný, konkrétně jeho sexuální zakomplexovanost. Šlo o čtyřiapadesátiletou prostitutku Annu Beuschel (uškrcena v srpnu 1974), sedmapadesátiletou Fridu Roblick (uškrcena v prosinci 1974) a dvaapadesátiletou prostitutku Ruth Schult (zmizela v lednu 1975).

Protože v té době již bylo jeho myšlení poškozeno těžkým alkoholismem, vůbec se nenamáhal těla ukrýt. Mrtvoly rozřezal na malé kousky a schoval je ve svém bytě a na půdu. Zápach hnijícího masa se snažil překrýt silným parfémem, leč bez úspěchu. Na stížnosti sousedů ohledně pachu nebyl ze strany orgánů brán zřetel.

V červenci 1975 došlo v domě v němž bydlel, k požáru. Během jeho hašení byl objeven částečně rozložený ženský trup v plastovém sáčku, což přimělo policii prohledat jeho byt. On sám byl v té době v práci, k zatčení proto došlo až po jeho návratu domů. Ještě v témže měsíce se k vraždám doznal, ale v listopadu přiznání stáhl a tvrdil, že si nic nepamatuje.

Soud jej uznal vinným z jedné vraždy a tří případů zabití. S ohledem na těžký alkoholismus, bídné dětsví a nízkou inteligenci byl osouzen k patnácti letům pobytu v psychiatrické léčebně.

1993 byl propuštěn, poslední roky života strávil v pečovatelském domě pod jménem Peter Jensen. Zemřel v hamburské nemocnici.

2019 byl na motivy jeho života a činů natočen snímek U Zlaté rukavice (název putyky v Hamburku, níž oslovoval své oběti).

Osobní život

Narodil se jako třetí z deseti dětí, další tři z jeho sourozenců zemřeli během porodu.

Jeho otec Fritz se živil jako topič a truhlář (zemřel 1946 kvůli alkoholu a na následky věznění v koncentračním táboře, kam byl převezen nacisty, protože šířil komunistické myšlenky).

Po 1951 uzavřel sňatek se ženou jménem Margot, dokonce s ní zplodil syna Heinricha. Manželství bylo bouřlivé a poměrně brzy se rozpadlo, následně přestal jevit zájem i o potomka (neplatil ani zákonem stanovené výživné).

1957 se oženil s ženou jménem Inge a měl s ní syna Fritze, 1960 se rozešli. Poté následovalo vzájemné usmíření, ale 1967 definitivní odloučení.