Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

Emil Zátopek, řečený Ťopek, byl československý atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel oštěpařky Dany Zátopkové (†2020).

Narodil se 19. září 1922 v Kopřivnici, zemřel 21. listopadu 2000 v Praze.

Kariéra

Stal se prvním člověkem na světě, který uběhl 10 km trať pod 29 minut (28:54,2 v červnu 1954 v Bruselu) a 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 v září 1951 ve Staré Boleslavi). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích.

Jde o jednoho z největších atletů všech dob. Nejvíce proslul během olympijských her 1952 ve finských Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 km (14:06,72), 10 km (29:17,0), a dokonce i maraton (2:23:03,2), který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplín tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a experti pochybují, že to kdokoliv někdy zopakuje.

Byl znám tvrdými tréninkovými metodami (mj. běhal za každého počasí) a upracovaným stylem běhu, který doprovázel křečovitými grimasami (s tím souvisí jedna z jeho přezdívek Emil Hrozný).

V šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně, zde navštěvoval Baťovy školy.

1944 (tři roky poté, co začal intenzivně trénovat), pokořil český rekord v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů. Po válce se stal vojákem (vystudoval akademii v Hranicích) a byl vybrán do československého reprezentačního týmu na ME 1946 v Norsku.

Poprvé vstoupil na olympijské atletické závodiště na hrách v Londýně 1948, kde vyhrál běh na 10 km (byl to tehdy jeho druhý závod na takovou vzdálenost), na 5 km skončil druhý.

Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách ho třikrát vylepšil. Držel také nejlepší světové časy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a v hodinovce (dvakrát v roce 1951).

Na ME 1950 v Belgii vyhrál běh na 5 i 10 km, na dalším ME 1954 ve Švýcarsku byl znovu první na desetikilometrové trati.

Mezi legendy ale mezitím vstoupil na výše zmiňovaných olympijských hrách 1952.

Svou zlatou medaili z maratonu se pokusil obhájit na olympiádě 1956 v australském Melbourne, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován. Den po návratu z nemocnice už zase trénoval, svou dřívější formu už ale zpátky nikdy nezískal. Sportovní kariéru ukončil 1958.

1953 vstoupil do Komunistické strany Československa. 10. června 1950, po vyhlášení rozsudku v procesu se skupinou Milady Horákové, vyšlo jeho prohlášení v Rudém právu. K odsouzeným opakovaně poznamenal, že jejich počínání bylo „hanebné“ a rozsudek schválil.

Od poloviny 1956 byl tajným spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky (složky Státní bezpečnosti) s krycím jménem Macek.

V 60. letech podporoval demokratické křídlo strany, za okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se účastnil v ulicích protestů a po pražském jaru byl odvolán ze všech důležitých pozic. Jako čestný host se zúčastnil olympiády v Mexiku na podzim 1968.

Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce, domů se vracel na víkendy jednou za několik týdnů.

Na počátku 70. let ho navštívil redaktor Zdeněk Hoření (pozdější šéfredaktor Rudého práva), který napsal článek, dle kterého atlet odvolal svůj souhlas s dokumentem 2000 slov. Zátopek však text neautorizoval a dodatečně uznal svoji naivitu v této věci.

Zemřel po dlouhé nemoci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Pohřben byl na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.

V prosinci roku 2000 mu byla posmrtně udělena medaile Pierra de Coubertina.

V srpnu 2021 vstoupí do kin český celovečerní film Davida Ondříčka Zátopek s Václavem Neužilem v hlavní roli.

Osobní život

Narodil se do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. Měl šest bratrů a jednu sestru.

Svatba s Danou se konala 24. října 1948 v Uherském Hradišti. Jeho manželka se narodila ve stejný den jako on a na letní olympiádě 1952 vyhrála zlatou medaili jen několik okamžiků po jeho vítězství na pětikilometrové trati.

Články