Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek válka na Ukrajině Svatba Karlose a Lely Agáta Hanychová

Pražské Divadlo Járy Cimrmana (zkratka DJC), známé také jako Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, hraje především dnes už legendární hry z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, do kterých je roztodivnými způsoby zakomponován fiktivní český génius Jára Cimrman. V jejich hrách hrají jen muži, a to i ženské role.

Nejznámější členové souboru Divadla Járy Cimrmana

  • Zdeněk Svěrák
  • Ladislav Smoljak
  • Miloň Čepelka
  • Jaroslav Weigel
  • Pavel Vondruška
  • Petr Brukner
  • Václav Kotek
  • Jan Kašpar
  • Jan Hraběta
  • Bořivoj Penc
  • Genadij Rumlena
  • Do souboru ale v průběhu let patřila (a někteří dodnes patří) spousta zajímavých tváří a osobností, jako např. zakladatel Jiří Šebánek, Karel Velebný, Jan Trtílek, Oldřich Unger, Josef Podaný, Jiří Stivín, Ivan Štědrý, Vít Mach, Jaroslav Vozáb, Jan Klusák, František Petiška, Jiří Menzel Jaroslav Uhlíř Josef Koudelka, Robert Bárta, Milan Svoboda, navrátilec Andrej Krob nebo zástupci mladší generace Marek Šimon a Petr Reidinger. Od roku 2011 zde jako hosté účinkují Vojtěch Kotek, Josef Čepelka (oba Vražda v salónním coupé; akce „Synové pomáhají otcům“) a Miroslav Táborský (Dlouhý, Široký a Krátkozraký).

Nejznámější hry

  • Dobytí severního pólu
  • Záskok
  • Vyšetřování ztráty třídní knihy
  • Blaník
  • Cimrman v říši hudby
  • České nebe
  • Dlouhý, Široký a Krátkozraký
  • Domácí zabijačka
  • Hospoda na mýtince
  • Lijavec
  • Němý Bobeš
  • Posel z Liptákova
  • Švestka
  • Vražda v salonním coupé
  • Afrika
  • Akt

Otcem myšlenky založit divadlo byl spisovatel a scenárista Jiří Šebánek, který roku 1966 přibral do party Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. 23. prosince toho roku pak byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka oznámen doktorem Evženem Hedvábným (vlastním jménem Karel Velebný) nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia Járy Cimrmana. První hrou byla hra Akt v roce 1967. Následovalo Vyšetřování ztráty třídní knihy a Domácí zabijačka z pera Jiřího Šebánka. Ta byla ale stažena z repertoáru už v roce 1969, kdy Šebánek spolu s jednou z pionýrek divadla Helenou Philippovou po uměleckých neshodách soubor opustil.

Divadlo bojovalo s komunistickým režimem (peripetie zachycuje např. film Nejistá sezóna), několikrát se muselo přestěhovat a hrát na alternativních scénách, měnit obsah her a v roce 1972 nesmělo hrát na území Prahy. Roku 1985 měl prémiéru film Rozpuštěný a vypuštěný na motivy hry Vražda v salónním coupé, který režíroval Ladislav Smoljak.

Sametová revoluce přinesla nejen možnost uvést hru Blaník (o které se nevěřilo, že projde přes schvalovací komisi), ale i rozmach popularity osobnosti Járy Cimrmana. Byly po něm pojmenovány nejen ulice, ale i planetka objevená astronomem Zdeňkem Moravcem. V roce 1995 získala hra Záskok Cenu Alfréda Radoka jako hra roku 1994.

Divadlo Járy Cimrmana je fenomén. Jeho inteligentní humor a nesmrtelné hlášky, které ale nejsou pro každého, mají nezastupitelnou pozici v české kultuře. Jeho klíčoví členové ale postupně odcházejí na věčnost. Doufejme, že Cimrmani přežijí i svou vlastní smrt.

Články