Den české státnosti je český státní svátek, který připadá na 28. září. Toto datum je zároveň svátkem svatého Václava, přemyslovského knížete a patrona Čech i Moravy. Připadá na den jeho zavraždění (s velkou mírou pravděpodobnosti) v roce 935 (dříve byl uváděn letopočet 929) za účasti jeho bratra Boleslava I. Ukrutného.
Někdy se s tímto datem spojuje i rok 995, kdy byla za Boleslava II. Pobožného dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění moci raného českého státu.
Historický vývoj
1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Ten byl hlavním řečníkem v předvečer svátku na pražském Václavském náměstí, kde předal pamětní standartu Svatováclavskému jezdeckému pluku.
Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava, krátce zvaný Svatováclavská orlice, bylo jediné protektorátní vyznamenání založené 4. června 1944, tedy v den druhého výročí smrti Reinharda Heydricha, a to německým státním ministrem pro Čechy a Moravu Karlem Hermannem Frankem.
Do 31. prosince 1951 šlo o památný československý den.
Po listopadu 1989 vznikla iniciativa usilující o zařazení tohoto dne mezi státní svátky. Prvním politickým subjektem, který toto navrhl již počátkem 90. let 20. století, byla monarchistická Koruna Česká.
Vyhlášení bylo navrženo na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Tato skupina pro něj doporučila zvolit označení Den české státnosti - Svatý Václav.
Během druhého čtení návrhu zákona se k celé záležitosti vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který jeho osobu (s ohledem na historický kontext) nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Komunistický poslanec Vojtěch Filip poté navrhl nepřijetí dne za státní svátek, nakonec však prošel návrh poslance ODS Vlastimila Tlustého při jeho označení jako Dne české státnosti.
Církevní oslavy
Velkou událostí konanou v den jeho konání je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je bohoslužba sloužena českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí (do roku 1990 nesoucím názem Václavské), a to za využití relikvií svatého Václava.
Na proboštské louce ji v tento den jubilejního roku 2009 sloužil tehdejší papež Benedikt XVI.
Poutní slavnosti se konají však konají i v mnoha dalších kostelech zasvěcených tomuto českému patronovi.
