Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině Prezidentské volby 2023 Výměna manželek 2023

David Rath je český lékař, odborář a politik, bývalý ministr zdravotnictví a krajský hejtman, roku 2019 pravomocně odsouzený za korupci při zadávání veřejných zakázek, v lednu 2022 podmínečně propuštěný.

Narodil se 25. prosince 1965 v Praze.

Kariéra

Středoškolské vzdělání získal v gymnáziu Nad štolou na Praze 7.

Po dokončení studia na Fakultě všeobecného lékařství (nynější 1. lékařská fakulta) Univerzity Karlovy (1990) pracoval jako internista v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, později na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Motole.

Byl šéflékařem záchranné služby Asociace samaritánů ČR v Kralupech nad Vltavou. Působil na Interní klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako odborný asistent. Kromě soukromé ambulantní praxe působil jako jednatel dvou firem.

V letech 1991 až 1994 byl členem ODS, v období 1996–1997 místopředsedou SD-LSNS.

1995 založil Lékařský odborový klub, kterému do roku 1998 předsedal. Tvrdě kritizoval situaci v českém zdravotnictví a uspořádal několik protestních stávek.

Od listopadu 1998 do listopadu 2005 vykonával funkci prezidenta České lékařské komory (ČLK). 2003 dospěla její revizní komise k závěru, že vystupoval jako licencovaný lékař, aniž by měl povolení, které by bylo v souladu s Licenčním řádem ČLK.

20. října 2005 jej navrhl premiér Jiří Paroubek (1952) ke jmenování na post ministra zdravotnictví. Prezident Václav Klaus (1941) však tento postup odmítl, dokud se nevyřeší situace kolem jeho dalších funkcí v té době zastávaných, zejména předsednictví v ČLK. Rath v médiích reagoval na jeho rozhodnutí sérií ostrých výroků, mimo jiné označil hlavu státu za „vrtošivého staříka“.

Následujícího dne jej vicepremiér Zdeněk Škromach (1956), který ministerstvo dočasně vedl, jmenoval prvním náměstkem s pověřením úřad řídit. Zejména pod vlivem veřejného mínění 2. listopadu 2005 nakonec Rath z funkce prezidenta ČLK odstoupil, nato jej prezident 4. listopadu jmenoval ministrem. Post zastával do září 2006.

Jeho aktivita v této funkci se záhy stala předmětem kontroverze, zejména s ohledem na jeho odvolání ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřiny Musílkové, změny politiky stanovování cen léků, posilování role státu ve zdravotnictví nebo odmítavý postoj vůči privatizaci.

20. května 2006 dostal na mimořádné valné hromadě České stomatologické komory pohlavek od Miroslava Macka (1944), vzápětí se oba muži pozuráželi a porvali. Případ se dostal do médií celého světa. Macek svůj útok odůvodnil Rathovým předchozím výrokem, podle kterého si vzal svou ženu pro peníze. Pražský vrchní soud v únoru 2009 rozhodl, že Macek je povinen omluvit se a navíc musí vyplatit odškodnění ve výši 100 tisíc korun.

V roce 2009 zveřejnily Lidové noviny podezření, že Rath sám sobě neoprávněně udělil lékařskou atestaci, když využil pravidel přechodného období přístupu ČR k Evropské unii. Dotyčný nikdy nepředložil dokumenty, které by toto tvrzení vyvracely, a na ministerstvu zdravotnictví potřebné podklady také chyběly, jelikož byly dle tehdy platného nařízení ministra (samotného Ratha) zničeny nebo (jemu samotnému) vráceny.

V letech 2006 až 2013 byl poslancem zvoleným na kandidátce ČSSD, jejímž členem byl v letech 2006–2012, od 2012 pak působil jako bezpartijní.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006 byl jako volební lídr ČSSD v Praze zvolen poslancem. Stal se místopředsedou jejího poslaneckého klubu a stínovým ministrem zdravotnictví, do 31. března 2009 zastával pozici předsedy zdravotního výboru Sněmovny.

V této éře ještě upevnil pověst bouřliváka a ostrého diskutéra, který dokázal vyvolat i vulgární reakce na svou osobu. Častými terči jeho filipik byli premiér Mirek Topolánek (1956) a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (1956, toho nazval „korupčníkem“, který dostává od farmaceutických firem úplatky). Před volbou předsedy sněmovny v červnu 2006 opakovaně nepřímo označil kandidátku a místopředsedkyni ODS Miroslavu Němcovou (1952) za „člověka formátu drobného kleptomana ze samoobsluhy“, později za „produkt fanatické soudružky z ODS“, která nemá „rudou knížku, srp a kladivo, ale modrého ptáka a modrou knížku“.

V krajských volbách 2008 byl lídrem kandidátky ČSSD ve Středočeském kraji. Partaj zvítězila a on byl 24. listopadu 2008 zvolen hejtmanem, když vytvořil menšinovou radu ČSSD podporovanou KSČM.

Ve této funkci byl obviňován především z čistek, které provedl, a zároveň ze zneužívání postu, jelikož např. na webové stránky kraje nechal umístit text „Reakce Davida Ratha na nepravdivý článek v Lidových novinách“, který obhajoval jeho osobu ve sporu týkajícího se lékařských atestací, leč se správou územního celku neměl společného zhola nic.

Podle Asociace krajů ČR měl ten Středočeský k 31. říjnu 2011 dluh 3,2 miliardy korun, nejvíce ze všech, přičemž za Rathova vedení došlo k jeho ztrojnásobení. Ten jeho narůst odmítl s tím, že dluhy ve skutečnosti zavinil jeho předchůdce Petr Bendl (1966).

Na mandát krajského zastupitele, a tím i hejtmana, rezignoval v souvislosti s korupční aférou v květnu 2012.

To byl zadržen policií se 7 miliony korun korun v krabici od vína (v jeho domě pak bylo nalezeno dalších 10 milionů) a spolu s dalšími zadrženými, ředitelkou kladenské nemocnice a členkou předsednictva ČSSD Kateřinou Pancovou (1970) a jejím partnerem (bývalým poslancem) Petrem Kottem (1962), obviněn ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě (v souvislosti s opravou buštěhradského zámku).

Poslaneckou sněmovnou byl 5. června 2012 vydán k trestnímu stíhání a stal se tak historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu.

16. května 2012 rezignoval na funkci krajského zastupitele, středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD, zaniklo jeho členství v poslaneckém klubu téže strany a odstoupil i z její kandidátky pro volby do Senátu a krajských zastupitelstev, které se konaly na podzim téhož roku. Přišel též o mandát zastupitele ve svém bydlišti v Hostivici u Prahy i post předsedy regionální rady schvalující evropské dotace.

Ve stejný den na něj byla uvalena vazba a došlo k jeho převezení do Vazební věznice Litoměřice. V ní strávil více než rok, propuštěn byl v listopadu 2013.

Na konci července 2018 oznámil kandidaturu ve volbách do Senátu Parlamentu ČR v říjnu téhož roku, a to ve volebním obvodě Litoměřice za Českou Suverenitu, politickou stranu Jany Volfové (1957). Zvolením by získal imunitu a Senát by musel rozhodovat o jeho vydání k trestnímu stíhání. Se ziskem 4,97 % hlasů však skončil až na 7. místě a neuspěl.

Zároveň se svým uskupením Zdravá Hostivice kandidoval do zastupitelstva města Hostivice. Jako jediný z kandidátky se do něj dostal, následně však soud neuznal hlasy pro část lidí z kandidátní listiny, kteří neměli ve městě k datu voleb trvalé bydliště. Po přepočítání tak zmiňované uskupení ze zastupitelstva vypadlo.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval z pozice nestraníka jako lídr České Suverenity, ale opět nebyl zvolen.

V červenci 2015 byl odsouzen k trestu odnětí svobody a propadnutí majetku. Proti rozsudku se odvolal, v červnu 2019 však soud jeho vinu pravomocně potvrdil.

K výkonu trestu měl nastoupit do věznice na pražské Ruzyni. 7. října 2019 se však rozhodl pro věznici v Teplicích, odkud však byl posléze převezen právě do Ruzyně.

11. ledna 2022 byl podmíněně propuštěn poté, co uplynula polovina jeho sedmiletého trestu.

Soud se momentálně zabývá druhou větví korupční kauzy, ve které mu byl (zatím nepravomocně) trest ještě o rok prodloužen. Jednání odvolacího soudu je plánováno na duben 2022.

2003 vydal povídkovou knihu Zápisky lékaře z pozdní noci. Své odborné články a úvahy publikuje v denících, dříve též v časopise ČLK Tempus medicorum a v měsíčníku Osobní lékař, v němž působil jako vedoucí redakčního týmu.

Od října 2006 provozoval internetový deník Žhavý Dráth, glosy publikoval i na blogu Aktualne.cz. Před volbami 2006 vydal knihu rozhovorů pod názvem David Rath nejen o sobě, medicíně a politice. V září 2008 byla vydána kniha Síla argumentů obsahující některá sněmovní vystoupení, články a úryvky z rozhovorů s ním. Ve vazební věznici napsal 2012 knihu Přisedněte si, kterou vydala nakladatelka Petra Paroubková (1973). 2017 zveřejnik své prozatím poslední dílko Řád.

Osobní život

Jeho otcem byl pražský lékař prof. MUDr. Ratmír Rath, DrSc. (†2014), vedený v Cibulkových seznamech StB jako důvěrník, agent a tajný spolupracovník pod krycím jménem Ras.

Má staršího bratra Michala (1958).

Žije střídavě s manželkou Evou (1964), která je lékařkou, a svou milenkou Renatou Hoffmanovou (1967), jednatelkou farmaceutické firmy.

S každou má syna (Davida, 2001 a Filipa, 2000), obě ženy žijí v Hostivici u Prahy.

Články