curling – nejnovější zprávy a fotografie

Curling je týmový olympijský sport, ve kterém se hráči snaží dopravit po ledu své kameny co nejpřesněji do vyznačeného prostoru.

Historie

Prvně je zmiňován v 16. století v oblastech dnešního Skotska, kde byla tato hra vidána na zamrzlých jezerech. Ve zdejším městě Perth byla údajně v roce 1716 sepsána jeho první pravidla.

Hraní curlingu je možno rozpoznat na obraze Lovci ve sněhu Pietera Bruegela staršího (1565).

Počátky jeho organizování jsou dány vznikem Grand Caledonian Curling Club, k němuž došlo 1838 opět ve Skotsku. Po pěti letech byl spolek přejmenován na Royal Caledonian Curling Club. V průběhu 19. století se rozšiřoval dále do Evropy a pronikl i do Severní Ameriky či na Nový Zéland.

1966 byla založena Mezinárodní curlingová federace (World Curling Federation). Sídlo má v Perthu a zastřešuje 46 národních asociací.

Na zimní olympiádě se objevil poprvé 1924, ovšem jako ukázkový sport, avšak 2006 byl tento turnaj prohlášen za plnohodnotný. Na Hrách 1932 (USA, Lake Placid),1988 (Kanada, Calgary) a 1992 (Francie, Albertville) byl opět ukázkově. Od japonského Nagana 1998 se v programu opět objevuje plnohodnotně (a to jak turnajem pro muže i ženy). V jihokorejském Pchjongčchangu 2018 byl doplněn o soutěž smíšených dvojic.

Mistrovství světa se každoročně koná pro muže od 1959 (ačkoliv mezinárodní federace vznikla skutečně až o sedm let později), pro ženy od 1979.

1975 se konal první ročník mistrovství Evropy mužů i žen a od té doby se uskutečňuje pravidelně každým rokem. 2005 navíc přibyl evropský šampionát smíšených družstev.

Mezi nejlepší světové celky patří výběry Kanady, USA, Velké Británie a týmy ze skandinávských či alpských států.

Výbava

V současnosti se hraje v krytých halách. To proto, aby byly zajištěny podmínky na kvalitu ledové hrací plochy, která musí být bez nerovností. Při tvorbě ledu se dbá na složení vody, teplotu ledu i vzduchu, rovněž se prověřuje jeho vlhkost a proudění.

Během přípravě se led řeže, následně kropí (tzv. pebblování vytváří na povrchu drobné ledové kapky, které snižují třecí plochu mezi ním a kamenem) a následně znovu mírně seřízne (tzv. nipperování).

Plocha, na níž se hraje, je dráha o rozměrech 42,5 m na délku a minimálně 4,27m na šířku (obvykle však 4,75 m). Vnitřní kruh bílé barvy – označovaný také jako tee – má průměr 30,48 cm. Tento obepíná kruh červené barvy mající vnější průměr 122 cm. Dále následuje kruh bílé barvy (vnější průměr 244 cm) a poslední je barvy modré mající vnější průměr 366 cm.

Hrací kameny jsou vyrobeny ze žuly. Mají podobu kruhového kotouče, jehož spodní i horní plocha zaobleně přechází do boku.

Jsou vyváženy, vyleštěny a jejich středem je naskrz provrtán otvor, jenž umožňuje ukotvení plastové hlavice s držadlem. Po obvodu má maximálně 91,44 cm a výšku (bez plastové hlavice s držadlem) nejméně 11,43 cm. Hmotnost (včetně držadla) nesmí překročit 19,96 kg a zároveň nesmí být nižší než 17,24 kg.

Jsou většinou majetkem jednotlivých curlingových hal. Na světové turnaje (olympiády, MS) se přiváží speciální, které vlastní Světová curlingová federace.

Většina z nich (dle odhadů až 70 %) byla vyrobena ze žuly z ostrova Ailsa Craig, nacházejícího se na jihozápadě Skotska. Na něm se však od roku 2013 netěží a kameny se vyrábějí ze zbylých zásob, které se ovšem rychle ztenčují.

Soutěžící používají během hry speciální obuv. Ta má na jedné z bot klouzavou podrážku (nejčastěji z teflonu); hráč vypouštějící kameny pravou rukou má klouzavou podrážku na levé noze, levák naopak. Na druhé noze je podrážka protiskluzová.

Koštětem hráči podle potřeby před jedoucím kamenem zametají led. Touto činností se čistí a zahřívá, čímž dochází k mírnějšímu zpomalování kamene a prodlužuje se tak (až o několik metrů) délka jeho skluzu a rotace.

Hra

Proti sobě stojí dvě čtyřčlenná družstva. Jejich hráči se označují dle pořadí, v němž vypouštějí své kameny, lead (ten vypouští jako první), dále second, third, posledním je fourth. Nejčastěji se stává, že třetí hráč v pořadí je zároveň viceskip a čtvrtý skip. Ten stojí v cílových kruzích a určuje taktiku. Viceskip je jeho zástupcem v okamžiku, kdy ten odhazuje své kameny. Pořadí hráčů a určení pozic skip a viceskip se musí určit před zápasem a během něj se nemění.

Utkání se hraje na osm či deset kol (nazývané také end). V každém z nich je snahou hráčů umístit a udržet co možná nejvyšší počet kamenů svého družstva co nejblíže ke středu cílových kruhů a současně v tomtéž zabránit soupeřící straně. Ty kameny, které jsou mimo hrací pole, jsou ze hry vyřazovány. S výjimkou prvních hráčů smí soutěžící vypuštěným kamenem také narážet do již umístěných kamenů soupeře.

Když jsou vypuštěny všechny kameny daného endu, dochází ke sčítání dosažených bodů. Za každý kámen, jenž se nachází v cílových kruzích (nebo se jich alespoň svou částí dotýká) + je blíže jejich středu než nejbližší kámen protivníka, získává družstvo bod. V případě nejasnosti o vzdálenosti se tato určuje pomocí měřidla, v ostatních případech prostým pohledem oka.

Tým tak může získat 1 až 8 bodů, soupeř vždy žádný. Nezůstane-li ovšem v potřebné poloze žádný kámen, končí oba týmy dané kolo bez bodového zisku. To následující se hraje vždy z opačného konce dráhy, než předchozí.

Vítězem zápasu je to družstvo, které má na jeho konci více bodů. V případě rovnosti se hraje ještě jedno kolo navíc (extra end). Jedno utkání tak trvá asi dvě až dvě a půl hodiny.

Curling v ČR

V tuzemsku jsou tři haly specializované na tento sport: v Praze na Roztylech a Zbraslavi + Brně v areálu bývalé Zbrojovky. V jiných městech se curleři střídají s jinými sporty, většinou hokejem.

Dlouhodobá soutěž čtyřčlenných týmů je rozdělena na tři úrovně (extraliga, 1. liga,divize). Od sezony 2017/2018 se hraje i dlouhodobá soutěž smíšených dvojic (mixed doubles).

Zimní olympiáda

Na Hrách v čínském Pekingu 2022 bude ČR reprezentovat manželský pár Tomáš (1988) a Zuzana Paulovi (1993).