Cílem chytré (případně také inteligentní) karantény je oddělit nakažené novým typem koronaviru od zdravých. V první řadě je nutné vyhledat nakažené, a ty pak izolovat od zdravých lidí, aby je nenakazili. Především je pak nutné je izolovat od zdravých lidí z ohrožených skupin, do kterých spadají senioři a osoby chronicky nemocné.
Základním krokem je trasování (neboli vyhledávání) kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, u kterých mohlo dojít k nákaze. Pro úspěšné zvládnutí trasování jsou důležité dvě věci: spolupráce veřejnosti a data, z kterých lze vyčíst pohyb osob (mobilní telefony a platební karty).
Dalším krokem je měření teploty. Touto cestou se vydala Jižní Korea
Chytrá karanténa v ČR
Koncept chytré karantény vytvořil na základě zahraničních zkušeností Jan Kulveit a Petr Bartoš v rámci iniciativy COVID19CZ Tento koncept je u nás v současnosti jako jediný připraven k použití. K začátku využití paměťových (vzpomínkových) map z dat mobilních telefonů by podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly mělo dojít po Velikonocích.
„Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat. Centralizovaný systém tzv. inteligentní karantény a velína by měl být zaveden v horizontu čtrnácti dnů. Po Velikonocích to bude spuštěno naostro,“ uvedl Prymula.
Základem úspěchu je rychlá izolace nakažených i rizikových osob. Čím déle se nakažený pohybuje mezi dalšími lidmi, tím více dalších osob nakazí. Karanténa může probíhat v domácnosti, ve které dotyčný normálně žije. Není to ovšem nutné (a někdy ani možné). Je možné uvažovat o využití hotelů pro osoby bez příznaků či kliniky pro nakažené.
Rizikové osoby je nutné dohledat v řádu jednotek dnů. Proto je nutné, aby byly rychle známy výsledky testů. Karanténa by byla určena nejen pro ty, co mají pozitivní test na koronavirus a kdo s nimi přímo přišli do styku, ale i dobrovolná pro další skupinu osob ohrožených nákazou.
Vzpomínková mapa
Pomoci lépe identifikovat potencionálně nakažené jedince mají vzpomínkové mapy - vznikají při rozhovoru nemocného s hygienikem. Hygiena předá identifikaci nakaženého do softwaru Covid ARC call centra vzpomínkové mapy. Operátoři vygenerují sadu lokalizačních dat o pohybu právě tohoto jednoho mobilního čísla a zároveň dotyčné číslo upozorní přes SMS na vygenerování dat. Musí mít od dotyčného svolení k trasování. Získají se data od operátorů, banky pak také vygenerují data o tom, kde dotyčný platil kartou. Poté je nutné vytipovat kontakty, se kterými dotyčný přišel do styku. Je třeba identifikovat lidi, se kterými se nacházel v ohrožených místech. Například může být důležitá informace, že nakažený byl po dobu delší než 15 minut na vzdálenost méně než dva metry od určité osoby.
Vzpomínková mapa umožní vytipovat místa, kde se nakažený zdržoval a kde mohl nakazit další osoby.
Chytrá karanténa vs. promořování
Pokud nechceme celou republiku držet ve všeobecné (neboli plošné) karanténě velmi dlouhou dobu, je chytrá karanténa jediným řešením. Možnosti promořování se velké množství odborníků obává.
