Charlotta Garrigue-Masaryková – nejnovější zprávy a fotografie

Charlotta Garrigue-Masaryková se narodila 20. listopadu 1850 v americkém Brooklynu jako třetí z celkem jedenácti dětí. V roce 1978 se stala manželkou Tomáše Masaryka Když se její choť stal v listopadu 1918 prezidentem, stala se historicky první dámou Československa. Výrazně se zasadila o to, aby byly ženy postaveny ve všech oblastech na úroveň mužů. Kvůli zdravotním problémům převzala úlohu první dámy její dcera Alice Masaryková Její oficiální nástupkyní se stala Hana Benešová Zemřela 13. května 1923 ve věku 72 let na zámku v Lánech.

Osudové setkání s Masarykem

Charlotta se zajímala o literaturu, ale i výtvarné umění a hudbu. Jejím oblíbeným skladatelem byl Johann Sebastian Bach. Hudba ji nakonec tak učarovala, že v 17 letech odjela do Lipska studovat na konzervatoř hru na klavír. V době svých studií bydlela v rodině Göringových, za kterými se pak pravidelně vracela a právě jedna z těchto návštěv ji poznamenala na celý život. Potkala zde totiž Tomáše Masaryka, který rovněž Göringovi znal a v době svých studií u nich bydlel. Našli společný zájem ve filosofii a chodili do společnosti. Jejich vztah se vyvíjel. Postupně se z nich stali snoubenci a dne 15. března 1878 manželé. Masaryk uvedl, že se rozhodl požádat svou nastávající o ruku kvůli události, ke které došlo 24. července 1877 v Lipsku. Tehdy spadla paní Göringová spadla při vyjížďce po řece do vody a jediný Masaryk neztratil duchapřítomnost a jal se ji zachránit. Pod dojmem silného a nebezpečného zážitku se rozhodl svou vyvolenou požádat o ruku. Takto popsal události Masaryk Karlu Čapkovi

Charlotta pak měla s Tomášem Garrigue Masarykem pět dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen čtyři.

Děti

• Alice Masaryková
• Herbert Masaryk
• Jan Masaryk
• Olga Masaryková
• Eleonor Masaryková

Z bohaté rodiny do skromných poměrů

Charlotta pocházela z bohaté a úspěšné rodiny, po přestěhování do Evropy se však musela uskromnit a zvykat si na zcela jiný život. Manželé žili nejprve ve Vídni. Nedostávalo se jim moc peněz a disponovali jen malým bytem. Situace se začala zlepšovat, když Masaryk dodělal docenturu a stal se profesorem na univerzitě. Tehdy se konečně mohl honosit obstojným platem. Masaryk dostal pracovní nabídku v Praze, kam se Charlotta těšila, zatímco její muž chtěl spíše zůstat ve Vídni. Během stěhování do Prahy tak mělo dojít v jejich jinak harmonickém souznění k velkým rozepřím. Nakonec se však do Prahy přestěhovali.

V Praze se Charlotta zapojila velmi rychle do veřejného dění. Oblíbila si Boženu Němcovou a Bedřicha Smetanu, kterého si jako znalkyně hudby hodně cenila. Rychle překonala nejsložitější bariéru a naučila se česky. Zapojila se do několika spolků. Například do Amerického klubu dam.

Politická kariéra

V roce 1905 se stala členkou Československé sociálně demokratické strany dělnické (dnešní ČSSD Jejím stěžejním tématem, za které horlivě bojovala, bylo zrovnoprávnění žen.

Těžké válečné časy

V roce 1915 zemřel její syn Herbert, který se nakazil tyfem. V tomtéž roce odešel její choť do exilu a spolu s ním i nejmladší dcera Olga. Syn Jan narukoval do armády a dcera Alice skončila ve vězení ve Vídni.

Zatímco její manžel aktivně bojoval za vznik samostatného státu, byla Charlotta, manželka vlastizrádce, vystavena pronásledování rakouských úřadů. Všechna příkoří se podepsala na jejím zdraví a v lednu 1918 musela být hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně, později byla zbavena svéprávnosti a na konci roku se konečně setkala se svým mužem, tehdy již prezidentem, který se vrátil do Prahy. Kvůli podlomenému zdraví nemohla dlouho vykonávat funkci první dámy. Přesto se jí podařilo vydobýt nemalých úspěchů. V roce 1920 získaly ženy v Československé republice jako jedny z prvních v Evropě volební právo, za což Charlotta horlivě bojovala. Když už jí nemoc nedovolila vykonávat funkci první dámy, zastávala její úlohu její dcera Alice.