Černobylská havárie je vůbec nejstrašnější a nejzávažnější jadernou havárií v historii. Brzy ráno 26. dubna 1986 mohutná exploze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení jaderného reaktoru. Do okolí se uvolnila radiace adekvátní cca 400 hirošimským bombám.
V květnu roku 2019 uvedla televize HBO pětidílný seriál, který realisticky a vynikajícím způsobem mapuje události okolo výbuchu jaderné elektrárny. Seriál Černobyl (v originále Chernobyl) se stal nejlépe hodnoceným seriálem všech dob v žebříčku filmové databáze IMDb.
Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny včetně města Pripjať bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. Od roku 1986 do roku 2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí.
Mezi příčiny havárie patřil nevhodný typ reaktoru, chybná reakce personálu a nevhodné řešení krize. Lidský faktor selhal. Na 25. dubna 1986 bylo naplánováno odstavení reaktoru bloku číslo 4 pro pravidelnou údržbu. Při výměně směn ale došlo ke komunikačnímu šumu a při snižování výkonu reaktoru, klesl výkon pod kritickou hranici - došlo k tzv. xenonové otravě reaktoru.
Reaktor by musel zůstat nějakou dobu mimo provoz. Obsluha se ale snažila snažila zvýšit výkon a udržet ho v chodu. Nestabilní stav reaktoru se nijak neprojevil na kontrolním panelu a nezdálo se, že hrozí nebezpečí. Jak se ale chladicí kapalina zahřívala, v jejím potrubí se začaly vytvářet kapsy páry. Obsluha reaktor rychle odstavila. Prudce zvýšený tlak páry ale způsobil explozi, která odhodila víko reaktoru o hmotnosti 1000 tun a potrhala chladící potrubí. Následovala další exploze o síle 10 tun TNT. Došlo ke zničení horních pater a střechy celé haly.
Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit požár. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Příčinu požáru neznali a proto hasili vodou i reaktor samotný, v němž byla teplota asi 2 000 °C. Při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík a opětné slučování těchto látek provázely výbuchy, které dále přispěly k úniku radioaktivity.
V neděli 27. dubna byly vypnuty bloky 1 a 2. Z vrtulníků bylo na reaktor svrženo 40 tun karbidu boru, 800 tun dolomitu, 2400 tun olova a 1800 tun písku a jílu. Únikům radioaktivního materiálu do ovzduší se podařilo zamezit až po devíti dnech od havárie. Aby byl zapečetěn reaktor a jeho obsah, byl kolem něj od června do listopadu 1986 postaven velký železobetonový kryt, přezdívaný „sarkofág“.
Sověti se pokoušeli katastrofu utajit. Oficiálně nebylo informováno o zamoření ani obyvatelstvo tehdejšího Československa. Odhadované dávky ozáření byly naštěstí poměrně nízké, proto nebylo potřeba zvláštních opatření. Od 1. května 1986 byl však pravidelně kontrolován obsah radionuklidů v mléce a mléčných výrobcích, později i v pitné vodě, zelenině, obilninách, mase, ale i v krmivu pro dobytek, v houbách a lesních plodech. Dlouhodobé dopady každopádně existují. Na konci roku 1995 spojila Světová zdravotnická organizace téměř 700 případů rakoviny štítné žlázy u dětí a dospívajících s černobylskou havárií a mezi nimi asi 10 úmrtí připsala radiaci.
Evakuace obyvatel z oblasti Černobylu byla zahájena až 36 hodin po havárii. V květnu 1986, o měsíc později, už byli přemístěni všichni, kdo žili v okruhu 30 km kolem elektrárny (asi 116 000 lidí). Celkem bylo na území Běloruska, Ruska a Ukrajiny evakuováno nebo přesídleno v období 1986–1990 118 400 lidí, v období 1991–2000 dalších 232 000 lidí, celkem tedy 350 400 lidí.
Dnes je dříve zcela evakuovaná oblast kolem elektrárny rozdělena na dvě zóny. V té první žije asi 600 starších lidí, kteří se do oblasti dobrovolně vrátili a dostávají peněžní příspěvek od státu, který zajišťuje také dovoz jídla a vody z nezamořených oblastí. Do druhé, tzv. mrtvé zóny mají přístup jen vědci, pracovníci elektrárny a exkurze. Černobylská elektrárna stojí poblíž města Pripjať, 18 km od Černobylu, 10 km od hranic s Běloruskem a 110 km severně od Kyjeva.
