rozvod
Boris Šťastný - český lékař a politik
Boris Šťastný je český politik, lékař a podnikatel v oblasti zdravotně sociální péče, zakladatel sítě ALZHEIMER HOME, od prosince 2025 ministr pro sport, prevenci a zdraví ve třetí vládě Andreje Babiše a od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PS PČR) jímž byl již v letech 2006 až 2013.
V minulosti působil ve veřejném sektoru jako poradce tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause, zastupitel a zdravotnický expert Občanské demokratické strany (ODS), Stal se mimo jiné známým jako dlouholetý bojovník za ochranu nekuřáků, byl i předkladatelem tzv. antikuřáckého zákona a legislativní změny, která v ČR zavedla povinný elektronický recept (eRecept).
Narodil se 8. dubna 1970 v Praze (tehdejší Československo).
Kariéra
Vystudoval pražské gymnázium Voděradská (absolvoval 1988) a 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Všeobecné lékařství (absolvoval 1994), specializovanou atestaci složil v oboru Všeobecné praktické lékařství. Titul MBA obhájil 2017 v oboru Management zdravotnictví na CEMI, titul LL.M. pak 2025 v oboru Zdravotnické právo na Právnické fakultě pražské Univerzity Karlovy.
Od začátku 90. let 20. století podnikal v oblasti sportovního průmyslu a obchodu. Jím vlastněné společnosti mimo jiné zajišťovaly výhradní distribuci světoznámých sportovních značek jako HEAD, Tyrolia, Penn, Babolat a Tretorn v ČR. Sportovní byznys však postupně opustil.
Od 2014 do 2016 byl členem představenstva komerční pojišťovny Pojišťovna VZP, a.s. Od 2014 působil v pozici statutárního ředitele poradenské a investiční společnosti MEDICAL INVESTMENTS a.s. prezentující řadu aktivit a investic v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, jejíž je jediným akcionářem. Spolu se známým fyzioterapeutem Pavlem Kolářem (*1963) spoluvlastnil ortopedickou a rehabilitační kliniku Vršovická zdravotní a.s. (později Nemocnice Vršovice a.s.).
2015 založil a stal se předsedou správní rady sítě ústavů ALZHEIMER HOME pečujících o seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou a ostatními onemocněními způsobujícími demenci. V červnu 2018 se jím založená skupina taktéž stala součástí holdingu Penta. Pod jeho vedením se 2022 stala tato skupina největším poskytovatelem pobytových sociálních služeb v ČR. V červenci 2022 odešel z výkonného řízení skupiny, ale nadále zůstal členem její správní rady.
V roce 2023 se stal praktickým lékařem bývalého prezidenta Miloše Zemana (*1944).
Je dlouhodobě aktivní v neziskovém sektoru. Mimo jiné v období 2003 až 2011 zastával pozici člena dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.
Od 2018 je členem Výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a již delší čas je aktivní ve Sdružení praktických lékařů ČR a České lékařské komoře.
Politické působení
1998 vstoupil do ODS, od 2002 byl místopředsedou jednoho z jejich největších oblastních sdružení v Praze 10. V komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 byl za tuto partaj zvolen do zastupitelstva městské části Praha 10. Mezi roky 2003 až 2006 působil jako poradce pro oblast zdravotnictví prezidenta Václava Klause (*1941), přičemž jsou dosud přáteli.
V komunálních volbách 2010 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Praha. 25. června téhož roku byl zvolen předsedou pražské ODS a vystřídal v této funkci Pavla Béma (*1963).
Na podzim 2010 byl jedním ze strůjců koalice ODS s Českou stranou sociálně demokratickou na pražském magistrátu. Ta ale vydržela jen do 2011. Po ustavení nové koalice ODS a TOP 09 oznámil na začátku prosince 2011 svou rezignaci na předsedu pražské buňky strany. Jeho nástupcem v této funkci se stal Bohuslav Svoboda (*1944).
Ve volbách do PS PČR 2006 se stal členem dolní komory českého parlamentu, působil jako místopředseda výboru pro zdravotnictví. Poslanecký mandát obhájil 2010, v následujícím volebním období zastával funkci předsedy výboru pro zdravotnictví.
V srpnu 2013 vystoupil z ODS s odůvodněním, že strana přestala důsledně hájit ideové principy. Dodal, že se dále chce podílet na tom, aby se do politiky vrátil její někdejší zakladatel Klaus starší. Po jeho oznámení, že nepočítá s myšlenkou založit nový politický subjekt, se Šťastný přestal politicky angažovat.
V roce 2020 daroval hnutí ANO 100 tisíc Kč, 2021 pak 150 tisíc Kč.
V létě 2024 se do politiky vrátil, když se stal členem politické strany Motoristé sobě a předsedou její pražské organizace. Ve volbách do Senátu PČR 2024 vyjádřil zájem kandidovat v obvodu č. 17 – Praha 12. V prvním kole zářijových voleb skončil na druhém místě se ziskem 26,3 % hlasů, když kandidoval za koaliciMotoristé sobě a ANO 2011. Senátorský mandát již v prvním kole však obhájil Pavel Fischer (*1965), který překonal potřebné 50% kvórum.
Ve volbách do PS PČR 2025 byl lídrem kandidátní listiny Motoristů sobě v Praze. Mandát se mu podařilo získat. Po volbách byl zvolen předsedou poslaneckého klubu partaje a místopředsedou sněmovního výboru pro zdravotnictví Kromě toho spekulovala některá média o tom, že by se mohl stát ministrem v nové vládě Andreje Babiše. V souvislosti se svým politickým angažmá opustil několik správních rad různých společností.
26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO Andrej Babiš (*1954) prezidentu ČR Petru Pavlovi (*1961) neformálně koaliční návrh kandidátů na členy své vlády, kde byl Šťastný navržen na post ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR. 15. prosince 2025 jej do této funkce prezident jmenoval.
Osobní život
Narodil se do lékařské rodiny, Borisi a Ljubě roz. Šaranovičové.
Z prvního manželství s právničkou a podnikatelkou Renátou Šťastnou má syny Borise (*2001) a Zorana (*2003). V červnu 2021 se podruhé oženil s tehdejší tiskovou mluvčí SPD Barborou Zeťovou.
2022 obdržel Medaili Za zásluhy 1. stupně.
Články připravujeme
Nejnovější články
Miss Czech Republic
