Bohumír Ďuričko byl český hoteliér a bývalý nájemce pražského hotelu Axa v ulici Na Poříčí.
Před listopadem 1989 pracoval na ministerstvu zahraničního obchodu, také mimo jiné obchodoval se zbraněmi, koncem 80. let 20. století byl ekonomickým náměstkem cestovní kanceláře CK Sportturist.
Do 2017 si odpykával trest odnětí svobody 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího (†2008), syna provozovatele Matějské pouti.
2018 se přejmenoval na Benedikta Reinholda Diera.
Narodil se 11. října 1953 v Hrušovanech nad Jevišovkou (okres Znojmo, tehdejší Československo), zemřel v lednu 2024 (snad v zahraničí, dle informací webu PrahaIN se mu stal osudným infarkt).
Kariéra
Byl agentem Státní bezpečnosti (StB). Spolupráci s federální československou kontrarozvědkou podepsal v červnu 1989, měl krycí jméno Lipan a po listopadu 1989 tvrdil, že v této pozici nikomu neublížil. Ředitel odboru archivní služby ministerstva vnitra v roce 2005 na základě prostudování jeho spisu na druhou stranu konstatoval, že podal osm hlášení na různé osoby a organizace + dle něj své služby odváděl kvalitně.
Po 1990 začal podnikat, založil firmu na správu nemovitostí a udržoval dobré kontakty i s pražskými politiky za ODS, například bývalým primátorem Janem Koukalem (1951) nebo Janem Bürgermeisterem (1947). Sám se chlubil, že zmíněnou partaj sponzoroval „nepravidelně zhruba sto tisíci korunami ročně“. Dále mj. prohlásil, že po volbách rozdělí hlasy s manželkou rovnoměrně mezi ODS a ČSSD.
1995 získal fotbalový klub Dukla Praha, o dva roky později ho ovšem prodal. 1997 se stal většinovým vlastníkem firmy Hotel AXA s. r. o.
Byl dlouholetým známým Jiřího Paroubka (1952), 2005 spolu dokonce plánovali dovolenou na Jadranu, ale bývalý český premiér ji odvolal poté, co se dozvěděl o jeho minulosti u StB.
Média roku 2006 zveřejnila citaci z Kubiceho zprávy, v níž se o něm psalo, že měl na své jachtě souložit s vlastní nezletilou dcerou, kterou měl prý mít při návštěvách k dispozici i Paroubek. Novinářské zdroje této informace však nebyly nikdy specifikovány a žádný jiný pramen tato tvrzení nepotvrdil. Sám Ďuričko v tomto případě podal trestní oznámení.
Kočkova vražda a vězení
V říjnu 2008 se v pražské restauraci Monarch účastnil křtu Paroubkovy knihy Evropa a svět očima sociálního demokrata a po smrtelném konfliktu s Václavem Kočkou mladším byl zadržen jako podezřelý z jeho vraždy.
Byl vzat do vazby a v dubnu následujícího roku odsouzen k 12,5 letům ve věznici se zvýšenou ostrahou, náhradě škody rodině Kočkových v celkové výši 1 550 000 Kč a úhradě nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovně. Na místě se odvolal, ale pražský vrchní soud rozsudek potvrdil v plném rozsahu.
Od dubna 2009 si odpykával trest ve věznici Valdice, 2010 byl přemístěn do věznice Karviná.
Za mřížemi napsal knihu Kočkoviny, v níž popsal údajnou spolupráci s Paroubkem, financování politických stran i organizovaný zločin. Práva k titulu koupila 2010 za miliony korun skupina lidí blízkých sociální demokracii, aby tak před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ochránila Paroubka a zabránila jejímu vydání.
Ďuričko vysoudil 1,5 milionu na „přítelkyni“, která mu hlídala peníze
30. října 2017 byl podmíněně propuštěn. Soud mu nařídil, aby se zcela vyhýbal alkoholu a jiným omamným + psychotropním látkám, zakázal mu držení veškerých střelných zbraní, i kontakt s rodinou Kočků.
Pracoval jako řidič kurýrní společnosti. Následně se přestěhovat do zahraničí a držel se stranou veřejného života.
Osobní život
Měl pět dcer: Yvetu (1971), pražskou zastupitelku za ANO 2011, Martinu (1974), žijící v utajení, Nicole (1990), s ní se neúspěšně soudil ohledně převodu majetku, Annu (2004) a Adrianu (2008)
Ďuričko prohrál soud s vlastní dcerou. Vrah Kočky mladšího po ní chtěl vrátit darované nemovitosti
