Barrandovský most je pražská silniční stavbu přes řeku Vltavu, vybudovaná v letech 1978 až 1988 jako most Antonína Zápotockého. Je významným dopravním uzlem jižní části hlavního města a nejrozáhlejším mostním dílem v Praze.
Spojuje čtvrť Braník (na pravém břehu řeky) a Hlubočepy (na levém), je pojmenován dle Barrandova, navazuje totiž na mj. sem vedoucí komunikaci. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům.
Přípravné práce začaly 1978, jižní polovina byla zprovozněna v září 1983, severní roku 1988.
Je součástí Městského (vnitřního) okruhu (MO) objíždějícího užší centrum Prahy a zároveň nejvytíženější komunikaci v České republice. Denně přes něj (dle statistiky z roku 2017) projelo 142 000 vozidel.
Popis
Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka je 352 m. Mostovka se nacházíve výši 15 m nad hladinou Vltavy. Spolu s Holešovickým železničním mostem je jedním ze dvou šikmých pražských mostů přes Vltavu, přičemž s ní svírá ostrý úhel 53 stupňů.
Na jeho levobřežním vyústění se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na MO se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu).
Provoz
Před dokončením jižní části Pražského okruhu (PO) přes něj projížděla většina tranzitu ve směru východ–západ včetně spojení dálnice D1 (z Brna) a D5 (z Plzně).
Po vyloučení kamionové a další dopravy na PO v roce 2010 jeho zátěž krátkodobě klesla na 80 tisíc vozidel denně, brzy se však opět zvýšila na již uvedenou hodnotu.
Architektura
Byl postaven ve stylu brutalismu, většina povrchů je z betonu. Architektem byl Karel Filsak (†2000). Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše (†2018). Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná Červ dobyvatel. Na levém jsou dvě betonové mísy. Tomuto dílu, sloužícímu jako zastřešení schodiště, se přezdívá Hroší lázeň nebo také Krmítko pro slony.
Horolezectví
Zmíněná Hroší lázeň se využívá k provozování tzv. industriálního alpinismu, což jsou horolezecké aktivity zaměřené na objekty, které jsou dílem člověka (pilíře mostů, výškové budovy, tovární komíny atd.). Prvovýstup byl na ni uskutečněn v březnu 2003.
Budoucnost
Od 2020 jsou předpokládány jeho opravy za stovky milionů korun, nachází se totiž na hranici své životnosti. Předpokládá se, že případná (byť částečná) uzavírka způsobí dopravní kolaps a časté kolony po celé Praze.
Plnohodnotná objížďka stavby totiž neexistuje.
