Barbara Joan Streisand je americká zpěvačka, herečka, skladatelka, politická aktivistka, filmová producentka, návrhářka designu, režisérka a filantropka. Narodila se 24. dubna 1942 v Brooklynu (New York, USA).
Bývá považována za jednu z komerčně nejúspěšnějších umělkyň moderní historie řadící se mezi nejprodávanější zpěvačky sólových alb v USA.
Nejznámější filmy a seriály
Nejznámější písničky
- - "No More Tears":https://www.youtube.com/watch?v=QsY066wa08E&list=PLj7qijkbC1M6DuX3cSiLVFPC_2Q5Yvk7p (s "Donnou Summer":https://cs.wikipedia.org/wiki/Donna_Summer)
- Somewhere
- Woman in Love
- Memory
- - "It Had to Be You":https://www.youtube.com/watch?v=6t7bqGEw-C4&list=PLj7qijkbC1M6DuX3cSiLVFPC_2Q5Yvk7p (s "Michaelem Bublé":https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Bubl%C3%A9)
- - "Tell Him":https://www.youtube.com/watch?v=xKWWyO-C2o0 (s "Céline Dion":https://www.extra.cz/tema/celine-dion-2)
- The Way We Were
- Guilty
- Evergreen
- I Finally Found Someone
Kariéra
Po maturitě na Erasmus High School v New Yorku pracovala jako telefonistka, číšnice a uvaděčka v kině, přičemž navštěvovala několik hereckých kurzů najednou. Vítězstvím v pěveckém konkurzu v Greenwich Village si zajistila angažmá v nočních klubech Bon Soir a The Blue Angel. V roce 1962 získala na Broadwayi menší roli ošklivé sekretářky Yetty Tessye Marmelstein v satirickém muzikálu Mohu ti to opatřit ve velkém.
Své mimořádné pěvecké dispozice ve spojení s hereckými schopnostmi naplno uplatnila v titulní úloze revuální hvězdy Fanny Brice, o jejíchž osudech a lásce k hazardnímu hráči vypráví životopisný muzikál Funny Girl
Absolvovala řadu koncertů (mj. v květnu 1963 zpívala před prezidentem J. F. Kennedym v Bílém domě 1993 pak na inauguračním koncertu prezidenta Billa Clintona a nahrála několik desítek gramofonových alb, z nichž mnohé byly natolik komerčně úspěšné, že za ně obdržela zlaté (51x) i platinové (30x) desky, ocenění zlatý singl (9x), k tomu i osmkrát cenu Grammy (poprvé 1963, 1995 za celoživotní dílo).
Souběžně s pěveckou kariérou, v níž dosáhla světové popularity, se věnovala také hereckým aktivitám. Před kamerami ztělesňovala nejčastěji výstřední, temperamentní, ztřeštěné, ale šarmantní a dobrosrdečné hrdinky.
V roce 1969 spoluzaložila společnost First Artists Productions, posléze se sama stala producentkou v rámci své vlastní společnosti Barwood Films. V roce 1983 debutovala jako režisérka.
1965 získala cenu Emmy za televizní show My Name Is Barbra, její laureátkou se opět stala i 1995 za pořad Barbra - The Concert. Se skladatelem Paulem Williamsem dostala Oscara (1976) za píseň Evergreen ze snímku Zrodila se hvězda roku 1969 stejné ocenění získala v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Byla odměněna i deseti Zlatými glóbusy
V roce 1970 jí byla udělena speciální cena Tony jako divadelní herečce desetiletí.
Věnovala milióny dolarů neziskovým organizacím. Je např. majitelkou čestného doktorátu v oboru umění a humanitní vědy z Brandeis University (1995), od prezidenta Clintona obdržela National Medal of Arts, byla jí přiznána humanitární ocenění za iniciativu v oblastech rovnoprávného postavení žen, dětí, ochrany lidských práv a svobod i životního prostředí), eovněž obdržela také francouzský Řád umění a literatury
Osobní život
Její otec byl středoškolský učitel angličtiny a dějepisu. Zemřel rok po jejím narození.
Kniha amerického novináře Christophera Andersona Je jaká je odhalila informaci o jejím románku s britským princem Charlesem v době, kdy žil s Lady Dianou
V letech 1963–1971 byl jejím manželem herec Elliott Gould. Jejich syn Jason Emanuel Gould (1966) pokračuje v rodinné herecké tradici, také režíruje. Je HIV pozitivní a otevřeně se hlásí ke své homosexualitě
Od roku 1998 je manželkou herce Jamese Brolina
