Australian Open (The Grand Slam of Asia/Pacific) je jeden ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie (Grand Slamu), každoročně hraný v druhé polovině ledna, jediný na jižní polokouli.
Charakteristika
Úvodní ročník se konal v listopadu 1905 jako amatérské mezinárodní mistrovství Australásie a do roku 1927 nesl název Australasian Championships. Poté, až do počátku otevřené éry tenisu v roce 1968, se jmenoval Australian Championships. V sezóně 1969 byl poprvé otevřen profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu.
Postupně se dějištěm stalo pět australských a dvě novozélandská města: Melbourne (65x k roku 2021), Sydney (17x), Adelaide (14x), Brisbane (7x), Perth (3x), Christchurch (1x v roce 1906) a Hastings (1x v roce 1912).
Od 1972 je centrem dění pouze Melbourne. Z původního areálu Kooyong Lawn Tennis Club s travnatými dvorci se v 1988 událost přemístila do dnešního Melbourne Parku.
Tři hlavní dvorce disponují zatahovací střechou a lze je využít při dešti či vysokých teplotách. K centrálnímu kurtu Rod Laver Arena a druhému největšímu John CainArena se 2015 přiřadila i Margaret Court Arena, čímž se australský grandslam stal prvním z „velké čtyřky“ se třemi takto upravenými stadiony. Do 2009, kdy pojízdnou střechu získal centrkurt ve Wimbledonu, navíc představoval jediný major s možností halových zápasů.
Jako na dalších grandslamech zahrnuje program soutěže mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů, legend a vozíčkářů, stejně tak i exhibici. Na počest australského tenisty a funkcionáře Normana Brookese (†1968) po něm byl pojmenován pohár pro vítěze mužské dvouhry, Norman Brookes Challenge Cup.
Každoroční návštěvnost je vysoká. Ročník 2020 zaznamenal divácký rekord v jeho historii, když do areálu zavítalo 812 174 osob.
Rekordy (do 2021)
Nejvíce titulů v mužské dvouhře:
do 1968 Australan Roy Emerson (1936), 6x (1961, 1963, 1964,1965, 1966, 1967),
od 1969 Srb Novak Djokovič (1987) 9x (2008, 2011, 2012, 2013, 2015, 2016, 2019, 2020, 2021).
Ten sehrál ve finále dvouhry 2012 i nejdelší zápas se Španělem Rafaelem Nadalem (1986), trval 5 hodin a 53 minut.
Nejvíce titulů v mužské čtyřhře:
do 1968 Australan Adrian Quist (†1991) 10x (1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1946, 1947, 1948, 1949,1950),
od 1969 Američané Bob (1978) a Mike (1978) Bryanovi, 6x (2006, 2007, 2009, 2010, 2011,2013).
Nejvíce titulů v ženské dvouhře:
do 1968 Australanka Margaret Court (1942), 7x (1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966),
od 1969 Američanka Serena Williams (1981), 7x (2003, 2005, 2007, 2009, 2010, 2015, 2017).
Nejvíce titulů v ženské čtyřhře:
do 1968 Austalanka Thelma Coyne Long (†2015), 12x (1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1947, 1948, 1949,1951, 1952, 1956, 1958),
od 1969 Martina Navrátilová (1956), 8x (1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989).
Československá a česká stopa
Československé finále mužské dvouhry se uskutečnilo 1989, kdy Ivan Lendl (1960) porazil Miloslava Mečíře (1964) 3:0 na sety. Petr Korda (1968) vyhrál 1996 mužskou čtyřhru se Švédem Stefanem Edbergem (1966) a 1998 triumfoval také ve dvouhře.
Hana Mandlíková (1962) získala dva singlové tituly, když ve finále roku 1980 zdolala Australanku Wendy Turnbull (1952) a o sedm let později také Navrátilovou. Jana Novotná (†2017) si připsala celkem tři trofeje (1995 – ženská čtyřhra; 1988,1989 – smíšená čtyřhra) a Helena Suková (1965) dvě vítězství (1990, 1992 – ženská čtyřhra).
Radek Štěpánek (1978) triumfoval s Indem Leanderem Paesem (1973) v mužské čtyřhře 2012. Lucie Šafářová (1987) ovládla ženskou čtyřhru v letech 2015 a 2017 v páru s Američankou Bethanií Mattek-Sands (1985). Ve smíšené soutěži vybojovala Barbora Krejčíková (1995) tři tituly za sebou v letech 2019 až 2021.
