Program Artemis: Posádka, popis, cíl – nejnovější zprávy a fotografie

Trendy

válka na Ukrajině Survivor 2026 Asia Express Český lev 2026

Artemis je kosmický program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem je obnovení pilotovaných letů s lidskou posádkou na Měsíc. Byl zahájen v roce 2017 a je zabezpečován ve spolupráci s několika soukromými partnery.

Charakteristika

Aktuálně (k roku 2026) je plánováno přistání na Měsíci nejdříve v roce 2027, součástí posádky mají být i ženy. Původním cílem bylo přistání do roku 2024, což bylo stanoveno administrativou Donalda Trumpa (*1946), ale z důvodů nedostatku financí, epidemie covidu-19, technické náročnosti a soudního sporu s Blue Origin musel být tento termín přehodnocen.

Program je součástí dlouhodobější strategie NASA směřující k vyslání člověka na Mars. Jeho celkový rozpočet do roku 2025 přesáhl 93 miliard amerických dolarů namísto původně plánovaných 35 miliard. Pojmenování mise odkazuje na řeckou bohyni Měsíce Artemis.

Dopravu k Měsíci má zajišťovat raketa Space Launch System (SLS) společně s kabinou Orion. Po dosažení stanice Gateway na oběžné dráze má posádka přistát na jeho povrchu v lunárním modulu zajištěném soukromou firmou. Místo přistání se má nacházet v blízkosti jižního pólu Měsíce. V říjnu 2019 byla představena nová generace skafandrů vyvinutých speciálně pro tento projekt.

K soukromým partnerům, podílejícím se na realizaci programu, patří například firmy Northrop Grumman, Lockheed Martin, Boeing, Dynetics a Blue Origin.

V únoru 2021 jej vláda prezidenta Joe Bidena (*1942) oficiálně podpořila. V dubnu 2021 NASA uzavřela kontrakt se společností SpaceX na vývoj, výrobu a zajištění dvou lunárních přistání (jedno bezpilotní a druhé pilotované) prostřednictvím kosmické lodi Starship.

Artemis I

Dříve označovaná jako Exploration Mission 1 (EM-1). Šlo o první let rakety SLS a zároveň druhý nepilotovaný kosmické lodi/kabiny Orion.

Odstartovala jako sice ne nejvyšší, ale nejsilnější raketa lidské historie.

Start z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, stanovený na 29. srpna 2022, byl přerušen v čase T-40 minut (a později zcela zrušen) kvůli nemožnosti provést ochlazení jednoho z motorů na provozní teplotu + následně zjištěné závadě odvzdušňovacího ventilu.

K jeho přeložení došlo na 2. září, poté na 16. listopadu uvedeného roku. Orion strávil ve vesmíru 25,5 dne, z toho zhruba polovinu doby na dráze kolem Měsíce, a úspěšně přistál 11. prosince 2022 v Tichém oceánu nedaleko mexického státu Baja California.

Šlo o nepilotovaný let, při němž byla loď gravitačním manévrem navedena na tzv. vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak opačným způsobem zpět k Zemi.

Kabina obytné sekce ovšem prázdná nebyla. NASA totiž obsadila velitelské křeslo testovací figurínou Moonikin Campos oblečenou do nového ochranného obleku modré barvy. Arturo Campos (†2021), dle něhož byla pojmenována po veřejné anketě, byl elektroinženýr NASA, který významně přispěl k záchraně posádky letu Apollo 13.

Dalšími dvěma „členkami“ posádky byla torza figurín pojmenovaných Helga a Zohar. Na palubě se rovněž nacházelo deset miniaturních satelitů zvaných CubeSaty.

Popis

Kuželovitý obytný modul byl 3,3 metru vysoký s průměrem 5 metrů, vnitřní hermetizovaný prostor dosahoval 19,5 m krychlových. Výška servisní modulu činila 4,75 metru při průměru 4,75 metru.

Na něm byly dále připojeny čtyři solární panely o rozměrech 7,3 krát 2 metry, jejichž největší rozpětí dosahovalo 19 metrů. Startovní hmotnost celé lodi včetně paliva byla 32 650 kilogramů, z toho obytný modul měl 9 350 kg, servisní 14 000 kg a startovní záchranný systém 7 600 kg.

Celková výška sestavy rakety SLS a lodi Orion činila 98,3 metru.

Artemis II

Start mise byl původně plánován na 9. února 2026, následně došlo k jeho přeložení na 7. března 2026. Potrvá +/- 10 dní.

Půjde o pilotovaný let, během nějž lidská posádka obletí Měsíc a vrátí se zpět na Zemi. Posádka bude tvořena Amričany Reidem Wisemanem (*1975), Victorem Gloverem (*1976) + Christinou Koch (*1979) a Kanaďanem Jeremy Hansenem (*1976).

Česká stopa

Mozek klíčového přístroje pro ochranu astronautů před radiací se zrodil v pražských Holešovicích ve firmě Advacam.

Jde o šestici speciálních čipů – srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který má za úkol monitorovat složení kosmického záření. To může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Advacam je původně spin-off pražského ČVUT a stojí za ním mimo jiné spoluzakladatel (a k roku 2026 vědecký ředitel zmíněné firmy) Jan Jakůbek.

Sám se kdysi podílel na zprovoznění Velkého hadronového urychlovače a právě společně s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) vyvinul speciální čip založený na technologii Timepix.

Artemis III

Start mise je plánován nejdříve na léto 2027, potrvá +/- 30 dní.

Cílem je přistání lidské posádky na Měsíci v lodi Starship HLS. Dvojice astronautů má na jeho povrchu strávit 6,5 dne a absolvovat až 4 výzkumné výlety.