Antonín Běla byl český mafián, v první polovině devadesátých let 20. století nekorunovaný vládce českého podsvětí
Narodil se 4. ledna 1944 v Plzni, 14. dubna 1996 byl zabit nájemnými vrahy, kteří se dostali do jeho vily v Úvalech u Prahy a při vystupování z vozu do něj „vysypali“ dávku ze samopalu.
Kariéra
Už ve čtrnácti se dopouštěl drobných krádeží v místě bydliště, za což měl úřady nařízený ochranný dohled (mj. s kamarádem odcizili „větší množství kuřiva“ z místní trafiky).
1958 nastoupil do národního podniku Avia, odtud ho za rvačky a výtržnosti s dalšími spoluučni vyloučili. Nakonec se zaučil na cínaře. Krátce pracoval jako kopáč ve firmě Stavby silnic a železnic v Běchovicích, pak byl dělníkem v podniku PAL. 1961 nastoupil do skladu národního podniku Tesla v pražském Hloubětíně.
Jeho otec odjel 1960 legálně do Vídně na návštěvu příbuzných, zpět se však již nevrátil. Syn se jej rozhodl následovat, opakovaně se pokusil o ilegální překročení československých hranic (1959 u Chebu, opět pak 1960 a 1961 na Znojemsku).
Proto byl odsouzen k několikaměsíčnímu trestu, ve vězení se pokusil o demonstrativní sebevraždu oběšením.
Počátkem šedesátých let vyvolal několik incidentů, kvůli výtržnostem a opilectví ho proto odvezli na protialkoholické léčení. Za opakované trestné činy byl dle tehdejších zákonů odsouzen, avšak mezitím přišla prezidentská amnestie, takže mu soud nařídil pouze ochrannou léčbu. V psychiatrické léčebně se choval neurvale a hrubě, násilně napadal další léčené osoby (zvláště staré a slabé). 1963 spolykal části lžíce a její kousky mu musely být vyoperovány.
Po propuštění se zapojil do černého obchodu se zlatem a starožitnostmi. Na vlastní svatbě na sebe s bratrem vytáhli nože a vyhrožovali si zabitím, proto skončil opětovně na psychiatrii. Zde dělal vše pro to, aby se nemusel vrátit do vězení.
Když v březnu 1974 přepadli maskovaní lupiči poštovní pobočku v Praze na Těšnově, ukradli (téměř) padesát tisíc a navíc smrtelně zranili jednoho zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti, byl jedním z hlavních podezřelých. Vinu se mu ovšem prokázat nepodařilo.
1976 byl odsouzen kvůli obchodu s bony. Trest nastoupil v prosinci 1978, odpykával si ho ve vězení v Minkovicích na Liberecku. Zde se opakovaně choval agresivně.
V osmdesátých letech se zapojil, jako vlivná postava organizovaného zločinu, do byznysu pražských veksláků. Po listopadu 1989 si s manželkou postavili v Plzni penzion a provozovali v něm noční klub. Začal se obklopovat lidmi, kteří ovládali různá bojová umění a skvěle stříleli, ti pocházeli i z řad bývalých elitních policistů.
Získal pověst muže, který udělá na zakázku téměř vše. Báli se ho i ti nejotrlejší zločinci.
Dle závěrů vyšetřovatelů si jeho vraždu objednal kmotr František Mrázek (†2006) kvůli sporu o peníze. Pohřbený je na pražských Olšanských hřbitovech.
Osobní život
Pocházel z majetné cikánské rodiny takzvaných kotlářů (zabývala se se výrobou kotlíků a kotlů).
Od svých dvou let žil s rodiči v Šestajovicích u Prahy.
1967 si vzal Marii Bělovou (†2020, oběsila se), seznámili se 1964. Měli syny Marcela (zemřel ve 28 letech) a Jaroslava (opakovaně za mřížemi kvůli drogovým deliktům a porušení zákazu řízení).
