Andrea Bocelli je italský nevidomý tenorista, interpret populární i klasické hudby.
Narodil se 22. září 1958 v italském Lajaticu.
Nejznámější skladby
Kariéra
Od roku 1965 navštěvoval specializovanou školu pro nevidomé v Reggio Emilia. Nastoupil do ní jako částečně vidomý, ukončil ji jako úplně nevidomý.
Poté absolvoval internátní ústav Cavazza v Bologni, jehož součástí byla i specializovaná hudební konzervatoř pro nevidomé. Následně přestoupil na učitelský ústav. Po jeho dokončení pokračoval na univerzitě studiem práv, které úspěšně dokončil. Zaměstnání v tomto oboru vykonával jen krátce, a to jako státem jmenovaný obhájce.
Jeho silný zájem o hudbu ho vedl k hledání nových možností obživy. Vrcholem pro něj bylo to v mistrovské třídě Franca Corelliho (†2003), který byl jeho idolem.
Dlouho se nemohl pěvecky prosadit, byl rovněž odmítán hudebními vydavatelstvími. Živil se tedy jako barový klavírista a zpěvák. Zlom nastal v roce 1992, kdy mu rocková hvězda Zucchero (*1965) nabídla, aby nahrál jako demo snímek druhý hlas duetu Miserere. Ten velice zaujal i Luciana Pavarottiho (†2007).
1994 se zúčastnil hudebního festivalu v Sanremu, kde v nižší kategorii zvítězil s písní Il mare calmo della sera.
Na přelomu let 1996/97 vyšlo jeho debutové album Romanza, které dosáhlo mnohamiliónového nákladu a stalo se úspěšným v řadě zemí. K roku 2026 vydal jako poslední desku Duety (2024).
2001 vyšly jeho částečně autobiografické vzpomínky s názvem Hudba ticha.
Na svých koncertních turné spolupracuje i s Českým národním symfonickým orchestrem. S ním vystoupil mimo jiné v letech 2003, 2005, 2013, 2015, 2018, 2024, v lednu 2026 měl koncert v pražské O2 Areně a o měsíc později zazpíval na slavnostním zahájení XXV. zimních olympijských hrách v Itálii.
Je držitelem řady vyznamenání, mj. velkodůstojníka Řádu zásluh o Italskou republiku (udělen 2006) a velkodůstojníka Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly (udělen prezidentem Dominikánské republiky 2009 za přínos k mezinárodnímu a umění a kultuře). Od 2010 má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.
Osobní život
Již od narození trpěl poruchou zraku. Nešťastná nehoda ve 12 letech, kdy při fotbale jako brankář utrpěl ránu do oka, vedla ke krvácení do mozku, jež zapříčinilo jeho trvalé oslepnutí.
Je podruhé ženatý, se současnou manželkou (od 2014) Veronikou Bertioli (*1984) má dceru Virginii (*2012). Z předchozího manželství s Enrikou Cenzatti (*1969) pak syny Amose (*1995) a Mattea (*1997).
Má bratra Alberta a je fanouškem italského fotbalového klubu Inter Milán.
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální profil na X
Oficiální kanál na YouTube
