Alojz Lorenc – nejnovější zprávy a fotografie

Bývalý československý policista slovenské národnosti Alojz Lorenc se narodil 21. června 1939 v Trenčíně.

Lorenc prakticky po celou svou kariéru působil v bezpečnostních složkách. V letech 1985 až 1989 zastával post prvního náměstka federálního ministra vnitra Československé socialistické republiky. Od roku 1988 ovládal všechny útvary kontrarozvědné činnosti Státní bezpečnosti.

Kariéra

Lorenc navštěvoval školu důstojnického dorostu v Košicích, v letech 1959 až 1960 pak studoval na Dělostřeleckém učilišti v Martině. Po dokončení studia se stal důstojníkem Československé lidové armády. V armádě se mu kariérně dařilo, což souviselo s jeho prací v KSČ. Členem Komunistické strany Československa se stal v březnu 1962. Působil také jako předseda základní organizace Socialistického svazu mládeže (SSM). Dále studoval na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně (dnes Univerzita obrany). Jeho specializací byla radiolokace. Dosahoval excelentních studijních výsledků a po dokončení studia mu byl přidělen titul Ing.

Po dokončení studia přijal nabídku pracovat jako příslušník Státní bezpečnosti (StB). V roce 1970 nastoupil na ministerstvo vnitra v Praze, kde se zapojil do práce zvláštního odboru. Lorenc se věnoval kryptografii. Byl autorem šifrovacího automatu, na jehož vývoj dál dohlížel. Šifrovací stroj měl název PAŠA. Dosahoval mimořádných výsledků, za což se dočkal kariérního růstu. Dohlížel například na přípravu výroby dálnopisného šifrátoru BLANÍK či telefonního utajovače ADAM.

V září 1972 byl povýšen na majora, v únoru 1977 na podplukovníka, v dubnu 1983 na generálmajora a v roce 1989 na generálporučíka.

Na začátku roku 1981 se stal prvním zástupcem náčelníka Správy SNB hlavního města Bratislavy a Západoslovenského kraje. V květnu pak povýšil na náčelníka. Vrcholem jeho kariéry v bezpečnostních složkách bylo jmenování do funkce I. náměstka federálního ministra vnitra dne 1. listopadu 1985. Ministrem vnitra byl tehdy Vratislav Vajnar.

Po reorganizaci z podzimu 1988 začal Lorenc ovládat veškeré útvary kontrarozvědné činnosti Státní bezpečnosti. Lorenc v podstatě kontroloval protišpionážní, ekonomickou, vojenskou i politickou kontrarozvědnou práci v celé zemi.

Během sametové revoluce v listopadu 1989 měl vydat rozkaz, podle kterého neměly složky StB zasahovat do vzniklé situace.

Lorenc to vysvětlil tím, že nechtěl, aby se občané nezačali bouřit ještě víc. Po převratu rovněž několikrát opakoval, že StB neměla s mlácením studentů na Národní třídě nic společného. Útok dle jeho slov řídil Milouš Jakeš

Po revoluci nechal Lorenc skartovat velké množství dokumentů z archivů StB. StB byla zrušena a Lorencova činnost v bezpečnostních složkách skončila. Za své činy byl v roce 1993 souzen Vyšším vojenským sousedem v Táboře. Dostal 4 roky nepodmíněně. Lorenc však do vězení nezamířil, namísto toho odjel na Slovensko, kde bylo jeho stíhání v roce 2000 zrušeno. V roce 2002 byl Lorenc odsouzen k 15 měsícům podmíněně.

Po revoluci zkusil Lorenc nejprve své štěstí v IT bezpečnosti, později se pak stal ředitelem firemních rizik v investiční skupině Penta.