Alena Vitásková je česká manažerka působící v energetice a kandidátka na funkci českého prezidenta 2023.
Narodila se 11. prosince 1956 v Bohumíně (tehdejší Československo).
Vystudovala Fakultu pozemních staveb brněnského Vysokého učení technického a od 1974 pracovalana na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy jako generální ředitelka a místopředsedkyně představenstva.
V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., jako předsedkyně představenstva a generální ředitelka, 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské, a.s.
V červenci 2011 ji vláda pod vedením premiéra Petra Nečase (1964) jmenovala předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na funkční období 6 let.
V této funkci zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existovalo podezření, že čerpaly neoprávněně vysoké dotace. Následky pochybení prošetřovala i Policie ČR, Nejvyšším státním zastupitelstvím bylo podáno i několik žalob.
K prověření licencí a stavu solárních elektráren se v dubnu 2013 ERÚ, pod záštitou prezidenta Miloše Zemana (1944), rozhodl založit kontrolní tým s interním názvem Rychlé šípy.
Důrazně též varovala před boomem biometanových stanic a zásadně nesouhlasila s navrženou novelou energetického zákona, předloženou Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Poprvé o tom, že ji chce někdo odstranit, promluvila během působení ve státním Transgasu. Scénář její likvidace se měl ovšem nejvíce rozvinout během jejího působení v ERÚ.
V průběhu 2013 zveřejnila, že její auto chtěl někdo vytlačit z dálnice mezi Prahou a Jihlavou. V dubnu uvedeného roku tak získala policejní ochranu, zmíněným útokem se na utajeném jednání zabývala rovněž bezpečnostní rada státu.
Dle jejího vyjádření ji chtěl někdo zabít také tím, že poškodil výtah v domě, kde bydlela. Policie však cizí zásah do mechaniky nezjistila.
Státní zástupce v Olomouci na ni (a devět dalších osob) v září 2013 podal obžalobu v případě solárního podvodu týkajícího se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Podle policie mělo dojít k podvodnému získání licence koncem roku 2010, ačkoliv elektrárny ještě nebyly dokončeny. Záměrem mělo být získání vyšší ceny za výkup elektřiny, kterým by majitelé elektráren během 20 let mohli poškodit stát o 1,9 miliardy korun.
Spolu se sedmi dalšími obviněnými byla v února 2016 shledána vinnou, soud jí vyměřil nepodmíněný trest odnětí svobody 8,5 roku do věznice s ostrahou. V dané věci byla však nakonec rozsudkem olomouckého Vrchního soudu z ledna 2018 pravomocně osvobozena.
V srpnu 2015 zahájila Policie ČR (konkrétně Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality) její další trestní stíhání. Byla obviněna z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby tím, že v listopadu 2014 jmenovala Renatu Veseckou (1960) místopředsedkyní ERÚ, přestože tato neměla pro výkon uvedené funkce splňovat zákonné předpoklady. Tímto jednáním byla vyčíslena škoda na více než milion korun. I v této věci byla nakonec osvobozena, konkrétně v červenci 2020 brněnským Krajským soudem.
Před nástupem do čela ERÚ měla dvě firmy projektující, montující a opravující plynovody (SMP – Služby a Gazoprojekt Czech). Před jejím jmenováním předsedkyní úřadu obě prodala. První bývalému manželovi Vilému Vitáskovi, druhou snaše. Ze zákona totiž hlava ERÚ nesmí v oboru podnikat, vlastnit licenci nebo se podílet na řízení společnosti podnikající v energetice. Policie však zajistila e-maily, které měly dokazovat, že i v době, kdy už stála v čele ERÚ, dostávala pravidelně k odsouhlasení platby obou uvedených společností. Současně jí byly zasílány i přehledy jejich peněžních toků.
Byla též prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů a obdržela titul Manažerka roku 2002.
Po celou svoji profesní kariéru podporovala dobročinné akce a působila v čestných funkcích, například jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně, předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových či členka správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
2018 byla při slavnostním aktu během státního svátku 28. října prezidentem republiky Zemanem vyznamenána Medailí za zásluhy I. stupně.
Ve volbách do Senátu Parlamentu ČR 2016 kandidovala jako nestraník za hnutí Úsvit–Národní Koalice v obvodu Ostrava-město. Se ziskem 12,16 % hlasů skončila na 4. místě a do druhého kola nepostoupila. V rámci kampaně se prezentovala návrhem na vyvlastnění majetku podnikatele a mediálního magnáta Zdeňka Bakaly (1961) v souvislosti s jeho privatizací OKD.
V lednu 2022 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách 2023.
V osmdesátých letech 20. století byla komunistickou Státní bezpečností ve spisech vedena pod označením agent, s krycím jménem Eva. Opakovaně se však soudila o to, že její spolupráce nebyla vědomá. Po výpovědi jejího někdejšího řídícího ji soud podezření zbavil. Časopis Respekt ale získal nové písemné podklady, které to, že by se u ní jednalo o nevědomou spolupráci, v podstatě vylučují.
Je rozvedená, má syna.