Dyslexie
Alena Kupčíková – nejnovější zprávy a fotografie
Alena Kupčíková je česká malířka, sochařka a konceptualistka.
Narodila se 22. října 1976 v Šumperku.
Kariéra
V letech 1993 až 1995 navštěvovala Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, poté (do 1997) Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze.
V období 1997 až 2010 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, zpočátku u profesora Aleše Veselého (†2015) v ateliéru monumentální tvorby, od 2004 u profesora Milana Knížáka (1940). Studium ukončila 2014 udělením titulu Ph.D. za projekt Slabikář a Hra/Testy pro prevenci a možné odhalení počátečních problému se psaním a čtením pro děti od 4 let (dyslexie, dysgrafie). Tentýž byl ohodnocen Zlatou medailí Mezinárodního veletrhu vynálezů Khun-Šan v Číně (obstál v konkurenci 260 vynálezů z 35 zemí).
V rámci stáží navštěvovala také Technikon Natal v Jihoafrické republice (2000) a École nationale supérieure des beaux-arts ve Francii (2003).
Je členkou výtvarné skupiny FemLink (1 žena, 1 video, 1 země), vzniklé v hlavní městě Francie 2006.
Založila neziskovou organizaci Umění a věda na podporu dyslektickým dětem a vyhlásila 9. září Dnem dyslexie (poprvé 2010).
Jejím nejznámějším dílem je vytvoření ojedinělé techniky Chlupatý reliéf, koláží chloupků z ženského intimního ochlupení. Poprvé jej ukázala na výstavě Mladý maso v roce 2002, s doplňky v podobě video-komentářů „dárkyň“ i svých vlastních.
Projekt nadále rozvíjela. Od 2009 vytváří díla i z jiných chloupků a chlupů, např. mužských či zvířecích. Chloupky z ohanbí doplňuje pozlacenou a postříbřenou galvanikou, případně je osazuje brilianty.
2013 zahájila vytváření nové České epopeje s podtitulem Darujte své ochlupení z ohanbí pro historický a biologický záznam českého národa. Další její novinkou byly obrazy ženských těl sestavené z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa, spolu s používáním krajek a brokátu následně zalitých do Aralditu.
Pro ni, jakožto autorku s dyslexií, má velký význam též ilustrování slov. Řadu let se rovněž zabývá záznamy partitur různých zvuků a pocitů. Vytvořila hudbu pohybu slunce, očí, zobrazila zvuk lesa i jednotlivých stromů, do partitury zaznamenala pohyb lidí s použitím GPS technologie. Tuto činnost zabývající se transformací jevu do obrazu a zvuku nazvala Orchestrální pohledna bytí lidských stop.
Zaujaly ji cesty v různých místech zeměkoule, systematicky zaznamenala jejich povrchy se stopami lidské činnosti. Zvolenými výtvarnými technikami tyto záznamy zprostředkovává, snaží se o jejich zviditelnění a převádění do našeho jazyka.
2003 rovněž obdržela v Paříži Mezinárodní cenu LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton.
Její díla lze spatřit v pražské Národní galerii i soukromých sbírkách v ČR,Německu, Holandsku, Japonsku nebo USA.
Osobní život
Otcova rodina pochází z Pardubicka, matčina z Uherskohradišťska.
S partnerem Davidem se seznámili v prváku na strojařině v Uničově.
Zasnoubili se v létě 2019, mají dceru Sarah.
