ADHD neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou je čím dál tím rozšířenější neurovývojovou poruchou, především u dětí. Dochází ale i k nárůstu ADHD u dospělých, kteří nebyli v dětství správně diagnostikováni. Dříve byla definována jako lehká mozková dysfunkce. Právě postupující lékařská věda a lepší možnosti diagnostiky jsou důvodem toho, že máme pocit, že touto poruchou trpí „každé druhé dítě“.
Naplno se projevuje většinou ve školním věku, tváří v tvář nutnosti soutředění ve školní lavici. Postihuje 3 – 7 % dětí. Ve 40 – 50 % případů přetrvává do dospělosti. Nese s sebou vnitřní neklid a impulzivitu. A také neštěstí. Pro děti i rodiče. Možná si i vy myslíte, že dítě s ADHD je jen nevychované. Většina rodičů, jejichž dítě trpí ADHD je ale nucena své děti vychovávat striktněji než běžné děti. Právě řád a důslednost jsou totiž mantinely, které dítě trpící poruchou pozornosti přinášející nejednu svízel, nutně potřebuje. Syndrom ADHD je možné léčit farmakologicky. Nejčastěji dětští psychiatři předepisují lék Ritalin o němž se tradují mnohé nepravdy. Stejně jako o syndromu ADHD samotném jakožto vymyšlené nemoci podporované farmaceutickou lobby.
ADHD je přitom neurovývojová porucha, která se dá skutečně změřit, například vyšetřením EEG Diagnostikuje ji pedopsychiatr v součinnosti s neurologem. Další kroky rodičů pak většinou míří do pedagogicko-psychologické poradny. Dětem trpícím ADHD bývá v závislosti na míře poruchy pozornosti po důkladném vyšetření přidělen asistent a ušit individuální vzdělávací plán na míru. To ale neznamená, že jsou protežované. Toto opatření souvisí především se snahou o co nejplynulejší výuku nejen dítěte se syndromem ADHD, ale i celé třídy.
Děti trpící ADHD mají stejnou inteligenci i city jako běžné děti. Jejich nezralý nervový systém jim ale přináší do cesty spoustu překážek a zbytečných neúspěchů. K důsledné výchově musí být přiložena i pořádná porce lásky a pochopení.
