Den vzniku samostatného československého státu je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 28. října, jako připomenutí výročí 28. října 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání o vzniku Československa a vydali zákon o zřízení samostatného státu.
Historie
28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru (vedená Karlem Kramářem) jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Mimo jiné dospěli k dohodě, že nový stát bude republikou (původně bylo uvažováno o monarchii), prezidentem se stane T. G. Masaryk a Kramář bude premiérem. Téhož dne kolem deváté hodiny dopolední se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvození obilí na frontu, a nechali zaměstnance podniku přísahat věrnost nově vznikajícímu státu. Následně se mezi veřejnost rozšířila informace o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem.
Ty obsahovaly i přiznání autonomie národům na jeho území žijícím. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při kterých lid jásal v ulicích a ničil symboly rakousko-uherského císařství. Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava promluvil k davům kněz Isidor Zahradník a spontánně vyhlásil samostatný Československý stát.
Večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu československého. Poté bylo zveřejněno jeho slavné provolání „Lide československý, Tvůj odvěký sen se stal skutkem ... “. Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - později zvaní Muži 28. října.
Během nacistické okupace českých zemí byl tento státní svátek zrušen, přesto došlo na výročí vzniku Československa 28. října 1939 k rozsáhlým protestům proti jeho násilnému obsazení. Během demonstrace byli dva lidé zabiti a patnáct zraněno. Mezi mrtvými byl i student medicíny Jan Opletal, jehož pohřeb, uskutečněný 15. listopadu, se stal záminkou pro další protesty proti okupaci, na něž Němci reagovali 17. listopadu 1939 uzavřením českých vysokých škol.
Po druhé světové válce byl slaven do roku 1951, kdy došlo ke změně jeho názvu na Den znárodnění s tím, že státním svátkem zůstal i nadále. Oslava vzniku Československa byla obnovena roku 1988.
Oslavy
Probíhají na mnoha místech. Tím asi nejvýznamnějším je pražský Národní památník na Vítkově, u něhož se tradičně koná vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu Neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí je každoročně organizována slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky.
Na Pražském hradě také prezident ČR, který je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů. Jde též o řádový den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem udělována státní vyznamenání ČR vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva (nejvyšším české státní vyznamenání), Řád T. G. Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.
Tento den také spadá pod Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. To znamená, že prodejny s rozlohou nad 200 metrů čtverečních musí mít zavřeno, a to po celý den.
