Tajný život hvězdy filmu Páni kluci: Rošťák Tomáš utekl před slávou, vydělává miliony

Když se před padesáti lety objevil na televizních obrazovkách ve filmu Páni kluci, málokdo by tipoval, že jeho budoucí kariérní dráha povede zcela mimo herecký svět. Třiašedesátiletý Michael Dymek v současnosti působí jako úspěšný manažer a podnikatel. Dlouhodobě se věnuje vlastnímu byznysu v oblasti solárních topných systémů a dřívější světla reflektorů mu v profesním životě vůbec nechybí.

Z roztomilého kudrnatého kluka navíc vyrostl velmi charismatický muž, který si i přes šediny zachoval svůj typický šibalský pohled a obrovskou životní energii. S manželkou Ivanou má dvě dospělé děti a veškerý volný čas dnes s největší radostí věnuje svým čtyřem vnučkám.

Emigrace do ciziny

Cesta k dnešnímu poklidnému a zabezpečenému životu ovšem nebyla pro bývalou dětskou hvězdu nijak jednoduchá. Přestože po základní škole nakonec vystudoval tanec na konzervatoři a následně nastoupil do Státního souboru písní a tanců, koncem osmdesátých let se s manželkou odhodlali k radikálnímu životnímu kroku. Rozhodli se totiž emigrovat do západního Německa, kde je ale podle jejich vlastních slov žádné slavnostní přivítání nečekalo. Jak uvedl web Noviny kraje, herec na svůj tehdejší odchod pohlíží jako na naprosto neznámý krok, který s sebou přinesl i obrovskou nutnost začít pracovat na podřadných pozicích.

Ze slavného umělce, kterému dříve nadšeně tleskaly davy, se tak rázem stal bezejmenný uprchlík. V začátcích musel tvrdě pracovat i jako obyčejný skladník v distribuční firmě. Získané a těžce vydřené zkušenosti ale dokázal později geniálně zužitkovat a dnes bere celou emigraci jako tu nejlepší životní zkoušku. „Když jsem se ucházel o novou práci, kde požadovali vysokoškolské vzdělání, které jsem kvůli emigraci nedokončil, a měl jsem napsat motivační dopis, napsal jsem tam, že mám vysokou školu života,“ vysvětlil otevřeně s tím, že první dva těžké roky mu daly více než jakákoliv učebnice. Několik let po sametové revoluci se vrátil zpět do České republiky, kde pro nadnárodní společnost založil pobočku, kterou následně patnáct let s velkým úspěchem vedl.

A proč vlastně slibnou hereckou kariéru, během které podle ČSFD stihl natočit 11 snímků, tehdy předčasně pověsil na hřebík? Hlavním důvodem byla paradoxně samotná masivní popularita, která dospívajícímu chlapci začala nepříjemně narušovat soukromí. Na ulici ho lidé neustále poznávali, což jako introvert nesl velmi těžce. „Nechtěl jsem nijak vynikat. V Tajemství proutěného košíku mi navíc barvili vlasy a natáčeli je železnou kulmou. Občas mě s tímto účesem přivezli do školy až na odpolední vyučování a , to zkrátka nešlo přehlédnout. Bylo mi to nesmírně nepříjemné, byl jsem v pubertě a snažil jsem se jen normálně zapadnout,“ popsal náročné dospívání v záři reflektorů.

Největší tajemství Survivoru odhaleno: Krézlová přiznala, jak získávala zakázané jídlo