Tajemství filmu Císařův pekař: Kvůli Werichovi odešel režisér. Vyčítal mu, že se více než o natáčení stará o vnadné kolegyně

Kdo by neznal pohádku Císařův pekař – Pekařův císař. Film natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postav císařského dvora.

Hádky na place

S hercem Janem Werichem měly být ovšem na place celkem velké problémy. Původně měla filmová veselohra vzniknout pod vedením režiséra Jiřího Krejčíka. Kvůli neustálým neshodám s představitelem císaře Rudolfa II. však nakonec z filmu odstoupil a režie se ujal Martin Frič.

Krejčík měl Werichovi vyčítat jeho až příliš uvolněnou morálku a to, že se více než o natáčení stará o vnadné kolegyně. "Bylo pět, Werich nikde. V půl šesté jsme šli s Brdečkou do jeho pokoje. Klepali jsme na dveře, ozývalo se jen hlasité chrápání. Otevřeli jsme, Werich byl v půlnočním spánku. Brdečka došel až k oknu a zdrceně řekl: ‚Já bych se na to tak vysral, kdybych nepotřeboval peníze,‘" vzpomíná Pavel Taussig na výpověď Krejčíka pro MF Dnes.

Když pak došlo k jedné z mnoha hádek na place, Werich přede všemi Krejčíkovi řekl: "Jste tak blbej, že ani nemůžete pochopit, jak jste vlastně blbej."

Stín jeřábu, anténa na střeše a další chyby ve filmu

I v tomto filmu najdeme několik chyb, které může pozorný divák zahlédnout. Pojďme si je připomenout:

1. Scotta čte hebrejský nápis na oživení golema zleva doprava, ale hebrejské písmo se čte zprava doleva, jak píší uživatelé na webu ČSFD.

2. Astrolog Tycho de Brahe se ve filmu zmiňuje, že kolega Koperník má jiný názor na systém pohybu planet ve vesmíru. Pravda však je, že podle historických análů se Tycho de Brahe narodil tři roky po Koperníkově smrti, tudíž se nikdy nemohli setkat, natož si vyměňovat nějaké názory.

3. V momentě, kdy golem prochází zdí, lze nalevo od něj zahlédnout prchajícího pána s trámkem, se kterým zřejmě rekvizitáři zeď místo golema provalili.

4. Při závěrečné scéně na zámeckých schodech je na stěně vidět stín jeřábu, kamery i kameramana.

5. V závěru filmu je krátký záběr na Prahu, kde se tyčí chrám sv. Mikuláše a Národní divadlo – tedy stavby, jež za doby Rudolfa II., kdy se filmový příběh odehrává, zdaleka ještě nemohly stát. Zároveň je možné spatřit i anténu na jedné ze střech.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad