Tajemné Česko a jeho 5 záhadných menhirů: Zakletý mnich, Baba u Slavětína a další

V jazyce Keltů znamená slovo menhir dlouhý kámen - men - kámen, hir - dlouhý. V jazyce dnešních archeologů je menhir samostatně stojící kámen nebo monolit s běžnou výškou od 1 do 6 metrů. Z jednotlivých menhirů byly dle speciálních pravidel tvořeny kruhy, řady nebo spirály. Tato zvláštní uspořádání zesilovala energetickou a léčivou moc posvátného místa a obrovsky zvyšovala vibrace celé okolní krajiny.

1. Menhir u Drahomyšle jménem Zakletý mnich

Kámen vysoký 220 centimetrů, který je vztyčený na poli na okraji obce Drahomyšl na Žatecku, vzbuzoval odedávna velký zájem. Pozoruhodný křemencový menhir se jmenuje Zakletý mnich. Dokonce je chráněn zákonem, a tak nedoporučujeme jej přemisťovat či poškozovat. Proč zrovna Zakletý mnich? K menhiru u Drahomyšle se váže pověst o mladém mnichovi, který se zamiloval a chtěl s dívkou jménem Uršula uprchnout. Ale převor z kláštera je dostihl, mnicha proklel a ten se na místě proměnil v kámen. Z jeho prokletí nakonec obvinili nebohou dívku a upálili ji jako čarodějnici. Dojít k tomu mělo někdy kolem roku 1668. Ovšem kámen zde stojí nepochybně mnohem déle.¨

2. Největší megalit v Klobukách

Poblíž obce Klobuky na Slánsku stojí největší český menhir, známý pod jménem Zkamenělý pastýř. Váže se k němu pověst - při každém zvonění v klobuckém kostele postoupí o jeden krok blíže ke kostelu; až tam dojde, nastane konec světa. Výška největšího menhiru je asi 340 cm (70 cm zapuštěn v zemi), šířka v nejširším místě zhruba metr. Hmotnost menhiru je asi 5 tun. Kámen býval prý obklopen dvanácti menšími kameny; proto byl nazýván Pastýř se stádem.

3. Králův stůl z Modré

Kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. Králův stůl patří k velmi známým a zároveň problematickým moravským památkám. Je to kamenný útvar, který se nachází u silnice z Modré u Velehradu směrem na Bunč. Koncem 19. století vznikla představa, že se nejspíš jednalo právě o nastolovací kámen králů Velké Moravy. Tato představa platila až do první poloviny 20. století, kdy se zase do módy dostaly megalitické stavby. Vzápětí byla publikována nová hypotéza, že Králův stůl je megalitická památka. To by samozřejmě byl obrovský objev, protože z českých zemí zatím neznáme žádné spolehlivě doložené megalitické památky toho typu, jaké stojí v Anglii nebo ve Francii. I příští generace budou dozajista vymýšlet další a další nové teorie o tom, čím Králův stůl v minulosti byl a k čemu sloužil. O kameni se například říká, že je záměrně opracován do tvaru hlavy posvátného zvířete, snad býka. Nedávno dokonce proběhl další výzkum Králova stolu, který se tentokrát soustředil na rytiny, pokrývající jeho svrchní část. Panují rozličné názory o jejich původu a smyslu. Co myslíte, jedná se o megalitickou stavbu, nebo kámen, který vznikl zvětráváním v době ledové?¨

4. Menhir Hřivčice

Tento menhir - smírčí kámen či ukazatel směru cest z roku 1860 - se nachází přímo v obci, takže je pro ty línější hledače tajemných kamenů. Stojí uprostřed ohrádky hned vedle hlavní silnice protínající obec a na první pohled na něm není zhola nic mystického. Často je však řazen mezi české menhiry. Vysoký je asi 1,8 metru, těžký zhruba 600 kg a tvoří ho pískovec. Je patrné, že byl vpůli přelomen a znovu slepen cementem. Zdobí ho cedulka s nápisem „Starý ukazatel cest z roku 1680“, která prozrazuje, že jde spíše o milník nežli o menhir. Zajímavé ovšem je, že je zakreslen jako milník na cestě z Prahy do Loun již na mapě z roku 1518.

5. Baba u Slavětína

Menhir přezdívaný Baba u Slavětína nedaleko zmíněných Hřivčic je už o něco pozoruhodnější. Zajímavý je jeho materiál – železitý pískovec – který je shodný s tím klobuckým. Dechberoucí je také to, že polovina jeho výšky je pod zemí. Nadzemní část měří 1,7 metru a váha se odhaduje na 1,9 tun. Někdy v 17. století do něj byl v pokusu vymýtit pohanství zasazen velký železný kříž, který byl po druhé světové válce násilně odlomen.

Co bylo úkolem megalitů?

Současná věda se nám stále snaží vnutit názor, že se jednalo o jakési svého druhu kalendáře, které umožňovaly stanovit důležitá data probíhajícího roku - slunovraty, rovnodennosti a podobně. Zemědělec pak podle toho například věděl, kdy zasít. Tyto teorie sice můžeme brát vážně, ale nemusíme. Dalo by se asi s úspěchem pochybovat, že by člověk žijící v sepětí s přírodou, jako naši předkové, potřeboval mnohatunový kamenný kalendář, aby věděl, kdy má zasít.

Pravděpodobné, i když racionálně uvažujícímu člověku 21. století velmi divoké se jeví hypotézy, které megalitům přisuzují roli energetickou. Pomocí kamenů bylo podle nich možné získávat energii potřebnou k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou; jako jakési zátky uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu.

+ Další fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní