Tady Jiří Pomeje vypadal na smrt, pak povstal jako Fénix z popela: Nemoci se vysmívá posilováním!
Redakce eXtra.cz hovořila s mužem, který je nejbližším kamarádem Jiřího Pomeje (54). Co nám řekl?
Pavle Pásku, vašeho kamaráda Jirku nedávno přemístili do sanatoria Na Pleši nedaleko Prahy. Jak často za ním jezdíte?
„V posledních dnech jsem tam byl každý den. Mám to dvacet minut jízdy autem od domu.“
V kuloárech koluje hodně informací o jeho zdravotním stavu. Jak na tom momentálně je?
„Jirka mi připadá jak ten bájný Fénix. Před čtrnácti dny jsem ho pomalu odepisoval, teď je z něj frajer, který cvičí s činkami a vykládá o tom, ať se dám na dovolené v Mexiku do kupy a pak že spolu poletíme do Thajska.“
Mohl byste být konkrétnější ohledně léčby?
„Nemohl, i kdybych chtěl. Rodina by si to nepřála. Navíc tomu sám pořádně nerozumím. Ale to, že posiluje, určitě o něčem svědčí.“
To cvičí s činkami?
„Ano. Dali mu tam kilovky, tak jsem mu přivezl pětikilovky, ať to má nějaký smysl. A neustále špacíruje po pokoji.“
Těžko ale z toho vyvozovat, že se zázračně vyléčil z pokročilého stádia rakoviny a brzy půjde domů.
„To asi ne, ale kdyby to šlo takhle dál, tak by to pomalu něco podobného mohlo znamenat.“
V čem je vůbec lepší toto zařízení proti dlouhodobě jedné z nejlepších nemocnic u nás, v níž byl doteď?
„Ve Vojenské nemocnici rychle léčí a pak šup s pacientem domů. Tady je přístup k nemocným jiný. Jirka tam má péči skoro jako doma, léčbu mají špičkovou a k tomu je to sanatorium. Moc lepších míst by asi nenašel. Navíc tam má rehabilitace a cvičení. Nejde jen o léčbu, ale i o jakousi servisní stránku uzdravování.“
Nemrzí vás, že ho teď měsíc neuvidíte kvůli své dovolené?
„Jsem z toho na nervy. Přece jenom před pár týdny na tom byl tak, že jsem se bál, že už ho neuvidím. Ale jak je vidět, ještě chvíli tady vydrží.“
Kolik vůbec sanatorium stojí?
„Ani to pořádně nevím, snad tisícovku na den A to je s full servisem od doktorů. Chtěl bych v Praze najít podobně levné ubytování v hotelu. A je to sice dvojlužák, ale druhá postel není pro dalšího pacienta, je pro rodinného příslušníka. Kdyby byl náhodou unavený z Jirkových keců, tak si může hodit šlofíka.“
Pořád platí, že Jirka nepropadá panice?
„Sám se tomu divím, protože ho všichni známe jako herce velkých gest, ale on se fakt těší, jak toho nepřítele porazí. Docela ho obdivuju, na jeho místě bych se už dávno sesypal.“