Syn zesnulého Jana Vodňanského: Na tátu nezbyl ventilátor, vakcíny se nedočkal

Tomáš Vodňanský (44) je fotograf a webeditor Českého rozhlasu Vltava. Nedávno přišel o svého otce Jana, který zemřel s koronavirem v nemocnici. „Měl jít na očkování ve čtvrtek 4. března, termín měl domluvený už delší dobu. Na očkování dorazil se svojí ženou. V ordinaci, když už byl vlastně pár centimetrů od té injekce, tak lékařka zjistila, že je pozitivní, protože měl lehce zvýšenou teplotu, kašel, který přikládal tomu, že je lehce nachlazen, protože to na jaře míval, že třeba trochu kašlal,“ popsal Tomáš Vodňanský pro web iRozhlas.cz s tím, že jeho otec by si vůbec nepřipustil, že by mohl být pozitivní. „Opravdu se hlídal, jeho okolí ho hlídalo i my jsme ho hlídali. Nikdo za ním nechodil, vnuci za ním nechodili, ani já. Takže to byl šok. On se musel sebrat a jít domů s nějakým základním zaléčením. A ani ne do týdne zemřel,“ líčí smutné události Tomáš Vodňanský.

Podle jeho slov Jan Vodňanský poté, co zjistil, že je pozitivní na covid, sice ležel, ale bylo mu relativně dobře. „Průběh byl takový, že ze začátku se nic nedělo, jen se mu hůř dýchalo. Nechal jsem mu půjčit oxymetr, přístroj, který měří saturaci kyslíkem v krvi, abychom měli alespoň nějaké vodítko v určování jeho stavu. Dostali jsme doporučení sledovat celkový stav, ale ten byl vlastně dobrý. On trošku desimuloval v tom, že se bál jít do nemocnice, to znamená, že se navenek jevil a choval tak, jako že mu nic není,“ popisuje Tomáš Vodňanský, podle kterého se stav jeho otce jevil stabilizovaně i po třech dnech.

Poslední setkání

„Saturace kyslíkem potom začala prudce klesat někdy v pondělí, klesala hodně, a tak jsme se rozhodli, že ho necháme převézt do nemocnice. Dostal se do Nemocnice Na Františku, kde bylo volné místo – ale bylo na normálním covidovém oddělení, to znamená, že dostal běžnou péči. Dostal kyslík. Ale neměli místo na ventilátoru, nedostal ventilátor hned,“ popisuje syn, který pak ještě dostal možnost se se svým otcem naposledy setkat. „Ve středu dopoledne jsme to řešili s nemocnicí, volali, že táta na tom je už špatně a jestli ho chci vidět, že se na něj můžu přijít podívat. Mně to přišlo důležitý, že jsem se za ním mohl jít ještě podívat ten poslední den. To znamená, že jsem ho ještě viděl. Večer jsem se ještě snažil zorganizovat nějaký převoz do Motola, kde jsme zkoušeli vyjednat místo, které mělo ten rychlejší kyslík, respektive ten ventilátor, kde by mu případně mohli pomoct. Ale on už pak nebyl schopný převozu,“ vzpomíná Tomáš Vodňanský.

Velkolepý pohřeb

Poslední rozloučení s Janem Vodňanským obrazem: Nechyběl Hřebejk, Kačer ani Bém

I navzdory okolnostem se syn snažil pro Jana Vodňanského převoz zajistit. „V první chvíli je člověk nadopovaný adrenalinem a je utlumený v tom, aby cítil nějaký prvotní stesk nebo smutek, to znamená, že jedná velmi racionálně, zařizuje,“ říká s tím, že se ještě pár hodin před smrtí svého otce snažil mezi sebou propojovat lékaře. Doktoři mu pak oznámili, že Jan Vodňanský ve 21:30 zemřel. „Informoval jsem všechny v rodině, mámě jsem se nemohl dovolat, takže jsem jí to řekl až ráno. V ten čtvrtek se potom rozjela neuvěřitelná akce, protože samozřejmě se o to zajímala média,“ vzpomíná dále Tomáš Vodňanský, který následně neskrýval dojetí nad tím, kolik lidí na jeho otce po nešťastné události začalo vzpomínat.

Vzpomínání ve velkém

„Někdo ho zná z dětských knížek, starší lidé z jeho programů z Činoherního klubu a písniček, z jeho desek. Bylo hrozně hezké sledovat, kdo a jak na něj vzpomíná, jak se lidi vybízeli k tomu, aby se sdílela jeho tvorba na sítích nebo na zdech, kam si psali různé vzpomínky na něj i to, co je nejvíc z jeho tvorby bavilo,“ říká jeho syn, který na Jana Vodňanského osobně vzpomíná jako na maják pozitivního humoru. „Rodiče spolu nežili, ale táta se mi jako dítěti velmi věnoval. Vodil mě na nejrůznější kroužky a vodil mě mezi lidi, se kterými kamarádil a kteří obohacovali jeho život i můj. Jeho smysl pro humor byl neobyčejně neobyčejnej,“ dodává Tomáš Vodňanský.

Jan Kačer: "Byl to velkej básník"

V pátek 19. března pak s jeho otcem proběhlo slavnostní rozloučení ve velké síni krematoria v pražských Strašnicích. S umělcem se přišla rozloučit řada významných osobností, jako je třeba herec Jan Kačer (84), režisér Jan Hřebejk (53), bývalý primátor Pavel Bém (57) nebo spisovatelka Jiřina Šiklová (85). „Odešel báječnej kluk, kterej se narodil do určitý doby, co byl velice inteligentní a navázal na tradici krásné české řeči. Uměl svýma jednoduchýma veršíkama sdělit osudy svý, nás… Byl to velkej básník,“ usmíval se smutně Jan Kačer.

ÚMRTÍ

Zemřel Jan Vodňanský (†79), signatář Charty 77 a básník prohrál boj s covidem

Jan Vodňanský se narodil 19. června 1941 v Praze. V šedesátých letech začal spolupracovat s Petrem Skoumalem a z jejich dua vzešla ikonická představení s názvem S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu v pražském Činoherním klubu. Známé jsou například jeho texty k písním z filmů Přijela k nám pouť nebo Jen ho nechte, ať se bojí. Kromě toho se Vodňanský také věnoval tvorbě pro děti a jeho verše se objevily například v Mateřídoušce. Podepsal Chartu 77 a často se vyjadřoval k politickým situacím.

+ Dalších 8 fotografií

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní