Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

Syn Antonína Běly: Otec pro něj byl bůh, touhou po penězích ale Jaroslavovi zničil život

Jaroslav Běla: Antonín Běla pro něj byl bohem
Zdroj: Se svolením ČT
+ Další 3 fotografie
Devadesátky

Může se zdát, že být potomkem krále podsvětí zaručuje krásný život v přepychu, opak je ale pravdou. Své o tom ví i syn Antonína Běly Jaroslav. Ačkoli v devadesátých letech žil v luxusu a svého otce vnímal jako boha, nyní je si dobře vědom toho, že mu kmotrovská výchova zničila život a připravila ho o všechno, co měl kdy rád. "Jestli ti rodiče říkali, že to dělají pro nás... Nedělali to pro nás. Kdyby to tak bylo, dnes jsme někde jinde. Dělali to bohužel pro sebe," říká Jaroslav v dokumentární sérii České televize Polosvět.

Jaroslav Běla měl od začátku svého života vyšlapanou cestičku od svého otce Antonína Běly. Byla to ale cesta, po které by nikdo kráčet nechtěl. Antonín byl totiž v devadesátých letech králem českého podsvětí, který rozhodoval o tom, kdo bude žít a kdo ne. V Jaroslavovi pak nejspíš viděl svého nástupce. "Byl jsem vychováván jako něco víc. Byl jsem Běla, a tak jsem tak chodil oblékaný, nosilo se hodně zlato, měli jsme luxusní auta. V 17 letech jsem měl nejnovější Mercedes 500," vzpomíná Jaroslav na své mládí v dokumentární epizodě České televize Polosvět světských.

Jaroslav o sobě tvrdí, že dospěl předčasně. Otec mu nedal na výběr. "Byl jsem vychováván otcem ve stylu: já ti dám jinou školu, tuhle nepotřebuješ, dostaneš školu života, ta je podstatná, důležitá," říká v dokumentu syn bývalého krále podsvětí. Už jako mladý věděl, že jeho otec uměl být nemilosrdný a že lidé z něj měli strach. Jaroslav k němu ale vzhlížel. "Byl to můj táta, byl na mě hrozně hodnej, miloval mě nejvíc z celý rodiny," vysvětluje.

Chodil s dcerou Mrázka

Podle Jaroslava se držela rodina Antonína Běly při zemi a nezaplétala se tolik do těžkých zločinů. Pravděpodobně o nich ale spíš nevěděl. "V devadesátkách se to ale zvrtlo, nikdo podle mého netušil, kam až se zvrtne, ale nabralo to ohromné otáčky a bylo to divoké," vzpomíná na porevoluční dobu. V roce 1995 se Jaroslav poprvé ocitl ve vyšetřovací vazbě. Když ho policisté propustili, otec mu řekl, že ho nezplodil proto, aby seděl. Dal mu tedy na starost nevěstinec v Plzni. Tam ale Jaroslav vydržel jen tři měsíce a utekl za otcem do Prahy. Byl pro něj vším.

Život v luxusu a navíc v mafiánském prostředí ale začal Jaroslava pomalu mlít, do čehož se přidaly i problémy s drogami. Krátkým vysvobozením pro něj byl vztah s Monikou Mrázkovou, dcerou Františka Mrázka. Původně to přitom bylo natruc kmotrovi českého podsvětí. "Co čert nechtěl, já tu holku začal mít rád, protože byla čistá, nevěděla o tom světě nic, myslela si o svým otci, že je to polobůh, a s Monikou jsem začal žít. To Franta nemohl překousnout, protože si pro ni představoval jinýho partnera. V jeho společnosti, kam chodil, to pro něj byla ostuda, že mu dcera chodí s dcerou Běly, polocikána z polosvěta," vysvětluje Jaroslav.

Říká se přitom, že Mrázek se u Antonína Běly učil. Postupně se ale jejich vazby začaly zpřetrhávat, k čemuž přispěl vztah Jaroslava s Monikou. Problémy mezi oběma kmotry postupně eskalovaly. V roce 1996 pak Antonína před jeho domem rozstřílel speciálně vycvičený tým nájemných zabijáků, pravděpodobně tvořený bývalými policisty. Ten den Jaroslav ztratil svůj velký idol. "Prostě mi zemřel bůh. Ať si o mně společnost myslí, co chce, ať si o něm každej myslí, co chce, byl to můj bůh a já svýho boha viděl na zemi," přiznává Jaroslav, který svého otce miloval nadevše.

Všichni jsou nešťastní

Smrtí otce nabral Jaroslavův život strmý pád. Ještě před ní totiž přišel i o svého bratra Marcela, který se předávkoval drogami. V roce 2020 oplakal i smrt maminky Marie, která si vzala život v jeho rodném domě. Sám Jaroslav je pak častěji ve vězení než na svobodě. Za mříže se podíval více než patnáctkrát. Mnohdy za to mohla závislost na drogách, odsouzen byl mimo jiné za držení věcí potřebných k výrobě pervitinu, vydírání nebo za řízení i přes odebrání řidičského průkazu.

Výchova Antonína Běly se tak na synovi podepsala drsným způsobem. Sám Jaroslav si to dobře uvědomuje, stejně tak, že otec přišel o život jen kvůli tomu, že toužil po penězích. "Ty peníze si do hrobu nikdo nevezme. Kdyby měl Mrázek nebo táta možnost se znovu rozhodnout, rozhodnou se pro život, a ne pro peníze, protože podívejte se, jak to skončilo. Všichni jsou nešťastní. Ať je to Michal (syn Františka Mrázka), jeho sestra Monika nebo já. Všichni jsme nešťastní, poznamenaní. A jestli ti rodiče říkali, že to dělají pro nás... Nedělali to pro nás. Kdyby to tak bylo, jsme dnes někde jinde. Dělali to bohužel pro sebe," uzavírá Jaroslav svou smutnou zpověď z vězení v Jiřicích.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy