Světlana Nálepková si sáhla na dno. Terapie i nečekaná záchrana tisíce kilometrů od domova

Herečka a zpěvačka Světlana Nálepková si v životě prošla chvílemi, na které by nejraději zapomněla. Jedním z velmi těžkých období byl například vztah s profesionálním sňatkovým podvodníkem Davidem Radiměřským, s nímž strávila přibližně půl roku. Životní pády, kterými si prošla, pro ni ale nakonec nebyly pouze koncem jedné etapy. Naopak. Právě ve chvíli, kdy „padla úplně nejníž“, začala hledat cestu sama k sobě.

NEMOC

Strach o Zdeňka Žáka: Zdravotní komplikace mu brání v hraní, v divadle ho museli nahradit

Nálepková o cestě sama k sobě

Dnes se Nálepková věnuje mimo jiné životnímu koučingu a pomáhá lidem, kteří bojují s vlastními emocemi nebo hledáním životního směru. Aby sama dokázala pomáhat ostatním, musela nejprve pochopit samu sebe. „Měla jsem spoustu jiných problémů. Proto jsem začala chodit na různý terapie. Začala jsem mizet do Himálají a začala jsem studovat, abych pomohla sama sobě, protože jsem neuměla pracovat s emocemi,“ přiznala herečka v rozhovoru pro eXtra.cz na slavnostním zahájení nové sezóny Strašnického divadla Adverte.

Její cesta za sebepoznáním tak rozhodně nebyla jednoduchá. „Špatně jsem pracovala s myslí a mě hrozně vzrušovalo to, jak si pomoct, že musí něco existovat,“ vysvětlila Světlana, která cestu do Himaláji podstoupila zatím celkem sedmkrát. „Abych na to nějakým způsobem přišla a abych to mohla dál rozvíjet, tak jsem studovala dál a dál...Studuju doteď,“ sdělila. Právě extrémní prostředí herečce podle jejích slov pomohlo pochopit, že člověk dokáže mnohem víc, než si sám myslí.

Doporučené video: Rozhovor se Světlanou Nálepkovou.

„Já říkám, že tam mizím trpět, protože se musíte smířit s diskomfortem, s tím, že je hygiena všelijaká, že jste ve velký výšce, že musíte jít, jít a jít. Pokud jdete na nějaký trek, musíte to vydržet,“ popsala s tím, že v Himalájich je to především souboj s vlastní hlavou a touhou všechno vzdát. „Nemáte dech, nemáte kyslík...Potřebujete posouvat ty limity. Najednou si myslíte, že už dál nemůžete. Zhroutíte se, ale někdo vás donutí jít dál, protože jste moc vysoko a nemůžete tam zůstat,“ vyprávěla Světlana podle které, právě v těchto momentech přichází důležitá lekce.

Po zkušenostech, které ji srazily na kolena, začala postupně nacházet sebevědomí a sebepřijetí. „Tam se musíte smířit s věcmi, s kterýma se v normálním životě nesmiřujete.“ Nálepková totiž věří, že skutečná změna často přichází až ve chvíli, kdy člověk opustí prostředí, ve kterém se cítí bezpečně. „Musíte se dostávat mimo komfortní zónu...Tam se něco mění, transformace začíná, protože v komfortní zóně není nic,“ má jasno.

Světla Nálepková o pádu na dno

Světlana si uvědomila, že musí začít hledat sama sebe, ve chvíli kdy zjistila, že už nemá kam níže spadnout. „Když jsem padla takzvaně na hubu.“ Právě životní dno se pro ni stalo pomyslným bodem obratu. „A to tak většinou bývá, že se něco stane. Buď přijde nemoc, nebo rozvod, nebo úmrtí, nebo nějaká tragédie. A lidi najednou začnou vyhledávat pomoc nebo chtějí začít žít nějak jinak,“ svěřila se. „Ale většinou ta změna nebo ten impuls přichází, až když tedy trošku ryjete hubou v zemi.“ Zkušenosti, které ji měly původně zlomit, ji nakonec přiměly hledat odpovědi, studovat, cestovat a pracovat sama na sobě a pomáhat druhým.

Hana Gelnarová popsala boj s jídlem: Tajné přejídání a výčitky ji dostaly na dno