Svět sportu se v roce 2015 otřásl a vše je jinak. Jen ten Jarda Jágr je pořád na vrcholu!

Po velkém přehledu jen o fotbale, který najdete ZDE, jsme pro vás nachystali další silné momenty, které přinesl v roce 2015 svět sportu.

Byl to Jágrův rok

Číslo 68 žije! A nepřežívá, ale rovnou září! Těžko říct, jestli Jaromír Jágr zažil někdy hektičtější rok. Nejprve se soužil v dresu trápících se New Jersey Devils, kde se postupem času propadl jako nepotřebný stařec až na tribunu a uvažoval o návratu do zbídačeného Kladna. V tom však přišla nabídka, se kterou už ani sám velký hokejový bůh (43) nepočítal. Byl vytrejdován do týmu plného mladíčků na Floridu. V něm jako by Jardu polili živou vodou a Džegr začal řádit jako za mlada. Sbíral jeden bod za druhým, v čemž stále pokračuje. Navíc překonal několik další rekordů a zařadil se k pětici nejproduktivnějších hráčů v historii NHL. Samotný web soutěže ho navíc zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti letošního roku.

Nejvíce v paměti ale zůstane Jágrovo vystoupení na domácím šampionátu. Jágr za národ doslova potil krev, rval se na ledě s hokejkou i bez ní a doslova dotáhl český tým v nezapomenutelném čtvrtfinále s Finy dvěma góly do boje o medaile. V něm už mu sice trošku došly síly, ale po zásluze se stal největší osobností šampionátu.

Tohle byl Jágrův rok a my se stejně jako celý svět před tímto velikánem klaníme!

Rusko (ne)uneslo stříbro ani dopingovou kauzu

Domácí mistrovství světa v hokeji přineslo řadu pozitiv, ale taky jednu obrovskou ostudu. Paradoxně jím nebyla hymna od Kabátu, nýbrž nesportovní zbabělé gesto poražených finalistů z Ruska. Ti dostali od naprosto suverénní a překvapivě pokorné Kanady nařezáno v poměru 6:1, a tak jim nezbývalo než sklopit hlavy a sportovně uznat porážku. Jenže Rusové si celou věc vyložili tak trochu po svém a na pokyn kapitána Kovalčuka vyrazili z ledu o trochu dřív, než se sluší - odešli během kanadské hymny. Celá kauza nabrala dokonce politický rozměr, ale Rusové se z toho nakonec vykroutili.

Jenže na konci roku dohnal Rusko jiný průšvih. Dopingový skandál, který naznačil, že ruští atleti systémově dopují. Ačkoliv se Putin dušoval, že je to politický útok, tak se nakonec v tichosti museli přiznat. Byli vyřazeni z atletického mistrovství a před blížící se olympiádou v Riu budou pod maximálním drobnohledem.

Rugby pobláznilo svět a poprvé i Česko

Rugby je sport tvrdých chlapů, kteří jsou kvůli boji na hřišti ochotni doslova zemřít. V českých poměrech rugby vytrvale propagoval někdejší europoslanec Pavel Telička, ale celkově vzato jde v našich podmínkách o minoritní sport. Tedy až do letoška. To se rugbyová horečka dostala i do českých domácností. Češi hltali novozélandský tanec haku i srdnaté příběhy chlapů, kteří se kvůli nějakému bebíčku jen tak nerozbrečí.

Šampionát opanovali favorizovaní All Blacks, ale víc než o výsledku se mluvilo o krásném gestu Sonnyho Billa Williama, který dal svou zlatou medaili chlapci, kterého zrubala ochranka poté, co se za ním snažil vběhnout na trávník. Bylo to jedno z nejsilnějších gest roku 2015.

Češi umí pořádat šampionáty světově, a proto nám svět ležel u nohou

Letošek byl pro Českou republiku význačný i díky dvou největším akcím, které jsme mohli pořádat - hokejovému mistrovství světa a kontinentálnímu šampionátu ve fotbale pro hráče do 21 let.

Nejprve k hokeji. Češi si podmanili svět už před 11 lety, kdy uspořádali svoje první mistrovství od rozdělení Československa. MS v roce 2015 ale všechno překonalo. Šampionát začal parádním ceremoniálem, kdy z obřího klobouku vyskočili Bob a Bobek a zahájili tak šampionát, na který se jen tak nezapomene. Přijeli na něj ti nejlepší dostupní hráči, jako Crosby, Seguin, Ovečkin, Malkin, Voráček nebo Jaromír Jágr. Právě Jágr zvedal lidi ze sedadel a stal se po právu nejlepším hráčem MS.

O další rekord se postarali fanoušci. V halách jich bylo tolik, že opět překonali vlastní rekord a ukázali, že Česko žije hokejem. Nádherné mistrovství opanovala hvězdná Kanada, která nakládala rance všem soupeřům a ve finále ztrestala Rusy ostudně 6:1.

To fotbalové mistrovství "lvíčat" a mladých nadějí až tak netáhlo. I tak se ovšem povedlo. Šéfové svazu v čele s Peltou sice měli ambice trhnout taky rekord v návštěvnosti, ale to se i přes velice přátelskou cenu lístků ukázalo jako utopie. Mistrovství však mělo i přesto na český fotbal pozitivní dopad. Ukázaly se na něm nové naděje, jako Skalák, Kadeřábek nebo Kalas, kteří si později řekli o místo i v reprezentačním Áčku, a "21" taky ukázala, jakým směrem by se měl ubírat i český fotbal. Rvali se do poslední minutky a předvedli odvážné výkony na hranici sebeobětování. Navíc se zrodil i týdenní hrdina Michal Kliment, kterého šampionát vynesl z lavičky provinční Jihlavy až do kádru předního bundesligového mančaftu ze Stuttgartu. Celkově na mistrovství uchvacovali Portugalci, které ale ve finále vynulovali betonáři ze Švédska, jejichž vítězství nápadně kopírovalo triumf Řecka na dospěláckém Euru v Portugalsku.

Kličko abdikoval na boxerském trůnu

11 let je extrémně dlouhá doba, za kterou se změní hodně. Tedy až na obsazení boxerského Olympu, tam neotřesitelně seděl ukrajinský obr Vladimír Kličko. Mistr boxerské monotónnosti díky zřejmě nejslabší éře v dějinách boxu vládl celou jednu dekádu sám a nevypadalo to, že by ho měl v dohledné době někdo z místa číslo 1 sundat. Zkoušeli to sice mnozí, ale Kličko si svým pojetím držel vládu nad ringem. Tedy až do chvíle, kdy se zjevil jistý Tyson Fury

Kličko se po dlouhé době dobrovolně utkal s mužem podobných fyzických parametrů a boxerských schopností a hned z toho byl jeden ze šoků roku. Britský exhibicionista, který fandí Manchestru United, ukončil jednu z nejnudnějších etap profesionálního sportu. Oba boxeři sice plánují odvetu, ale Kličkovu éru už stejně nic neprodlouží. Do čela se rvou další ranaři jako Deontay Wilder nebo Anthony Joshua. Tihle kluci z boxu zase udělají zábavnou řežbu, jako to bylo v dobách Mika Tysona.

Ivánku, kamaráde, můžeš se vrátit aneb Blatter pryč, Horník zpět

Tak to byly takové pozitivní příběhy ze světa sportu. Nyní tu máme ale návrat, na který kouká každý fanda s obavami. Do hry se totiž vrací muž, jehož jméno samo o sobě budí ty nejvyšší obavy. Ivan Horník. Ivánek, jak mu po legendární Čtrvrtníčkově veselohře říká celé Česko, se totiž zjevil v Peltově Jablonci. Horník se zde objevil na pozici sportovního ředitele. Vyvede Jablonec z krize pomocí tvrdé práce, nebo za vším zase budou telefonáty na "cinklé" rozhodčí? Uvidíme. Každý si prý zaslouží druhou šanci, tak ji od Pelty dostal i Ivánek.

Další šanci ale už nedostane šéf organizace FIFA - Sepp Blatter. Na něj totiž praskl zřejmě největší skandál v dějinách fotbalu. O morálních kvalitách bosse Blattera si sice nikdo dlouhodobě iluze nedělal, ale poslední korupční kauza z něj dělá jednoho z největších parazitů v dějinách kopané. Na konci května byla většina Blatterových spolupracovníků obviněna z rozsáhlé korupce, která šplhá do řadů miliard euro. Starý švýcarský jezevec květen sice ustál a byl znovu zvolen do čela FIFA. Na konci roku to ale stejně zabalil. Důvod? Blatter byl na konci roku spolu s šéfem UEFA Platinim penalizován a oběma je zakázána činnost ve fotbale. Tihle kluci to totiž měli rozjeté ještě více než 100 Ivanů Horníků dohromady.

Tak to byl tedy uplynulý sportovní rok. Jaká událost utkvěla v paměti vám? Na co jsme zapomněli? Napište nám vaše tipy do komentářů pod článkem.

Bartošová brala úspěchy jako samozřejmost, svou slávu ale neustála, tvrdí její první manažer. Showbyznys ji semlel