Svatý Medard a jeho kápě: Proč lidé věřili, že po jeho svátku 40 dní prší

Svátek svatého Medarda připadá na 8. června a právě s tímto dnem je spojena jedna z nejznámějších českých pranostik. Naši předkové věřili, že pokud na Medarda zaprší, čeká nás dalších čtyřicet dnů deštivého počasí.

Tato lidová moudrost má určité meteorologické opodstatnění. Začátek června totiž často přináší příliv vlhkého oceánského vzduchu od západu, který zvyšuje pravděpodobnost přeháněk a bouřek. S obdobím kolem Medardova svátku souvisí také jev označovaný jako evropský letní monzun.

Přesto je třeba dodat, že představa nepřetržitého deště po dobu čtyřiceti dnů je spíše nadsázkou. Podle údajů ČHMÚ u nás nikdy nepršelo čtyřicet dní v kuse. Rekord pochází z roku 1954, kdy srážky trvaly nepřetržitě dvaadvacet dní.

KVÍZ

KVÍZ: Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Znáte skutečný význam přísloví, rčení a pořekadel?

Pranostiky na Medarda

Zatímco dnes mohou být červnové přeháňky jen drobnou nepříjemností, pro naše předky představovaly vážný problém. Déšť sice prospíval růstu trávy, ale zároveň komplikoval sušení sena, které bylo důležité pro zásoby krmiva na zimu.

Není proto divu, že vznikla řada dalších medardovských pranostik. Mezi nejznámější patří například: „Když na Medarda prší, těžko se seno suší.“ Na Moravě se zase tradovalo: „Když na Medarda prší, ječmen se nevysype z kožíšku a pohanka v zemi hartá (odpočívá).“

Ne všechny pranostiky ale byly pesimistické, například: „Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.“ Nebo například „Medard nemá mrazu více, by nezmrzly nám vinice.“

rozhovor

Chcete vědět jak bude? Sledujte hmyz, říká meteoroložka Dagmar Honsová

Kdo byl svatý Medard

Svatý Medard žil v 5. a 6. století na území dnešní Francie. Narodil se do rodiny bohatého šlechtice a už od mládí byl podle legend známý svou laskavostí a štědrostí.

Nejznámější příběh z jeho života vypráví o tom, jak ho během bouřky zastihl silný liják. Nad chlapcem se údajně objevil orel, který jej svými roztaženými křídly chránil před deštěm. Právě tato legenda bývá považována za jeden z důvodů, proč je Medard spojován s počasím a deštěm.

Později se stal knězem a nakonec i biskupem. Podle dochovaných legend byl natolik dobrosrdečný, že když ho chtěl okrást zloděj, daroval mu věci dobrovolně. I proto je dodnes považován za patrona sedláků, vinařů, sládků, ale také zlodějů. Lidé se k němu obraceli nejen s prosbami o dobrou úrodu, ale také při horečkách, bolestech zubů nebo duševních potížích.

HOROSKOP

Velký červnový horoskop: Střelci se budou snažit utéct stereotypu, Vodnářům se vyplatí otevřenost

Růžová slavnost a královna ctnosti

Se svatým Medardem se pojí i méně známá tradice. Podle informací webu Catholica působil jako farář ve svém rodném městě Salency, kde založil takzvanou Růžovou slavnost.

Každý rok při ní byla vybrána místní dívka, která vynikala pracovitostí, skromností a dobrým charakterem. Ta byla korunována věncem z bílých růží a zároveň získala finanční odměnu z Medardova majetku.

Tradice se v různých podobách dochovala ve Francii dodnes a v některých městech se slavnosti konají i v současnosti.

Největší tajemství Survivoru odhaleno: Krézlová přiznala, jak získávala zakázané jídlo