Strach z války: Čechům hrozí nebezpečí, stáhněme je z Iráku, radí expert Andor Šándor

Celý svět teď s napětím hledí na Blízký východ, kde se vyhrotila situace poté, co Spojené státy cíleným raketovým útokem na území Iráku zabily íránského generála Kásima Sulejmáního Jak situaci vidí bývalý náčelník české Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní poradce Andor Šándor

Ve středu v noci došlo k raketovému útoku Íránců na americké vojenské základny, íránské zdroje uvádějí, že při něm mělo zahynout 80 amerických vojáků (v době uzávěrky článku Pentagon ztráty na životech odmítal).

„Takové informace nemám. Pokud by to byla pravda, následovala by tvrdá reakce Spojených států Z vyjádření íránského ministra zahraničí se zdá, že Teherán nechce situaci eskalovat, tohle by byl pravý opak.“

Stažení vojáků

Měla by Česká republika stáhnout své vojáky z Iráku, kde jsou nyní v ohrožení a ani místní vláda si je tam dál nepřeje?

„Nevíme, jak situace bude eskalovat, není příliš důvod na co čekat. Slováci je stáhli, Němci je přesunuli do sousední země. Za takového stavu není třeba ani naše vojáky držet v oblasti déle, než je nezbytně nutné. Když se celá věc zklidní, mohou se vrátit. Je to ale operace Severoatlantické aliance (NATO). Záleží na jejím rozhodnutí. Já bych ale na nic nečekal.“

Už před několika dny ze strany Donalda Trumpa zazněla znepokojivá výhrůžka, že pokud Írán zareaguje na smrt Sulejmáního útokem, dojde ke zničení 52 íránských cílů a jejich kultury.

„To byl podle mě jen takový záchvěv, to nejspíš neudělají. Ale těch cílů, jejichž zničení by mohlo vážně poškodit íránskou ekonomiku, je hodně. O tom není pochyb.“

Dále čtěte: Dav ušlapal na pohřbu Sulejmáního 35 lidí

Válečný zločin?

Souhlasíte s názorem, že zabití vysoce postaveného představitele země, jíž USA předtím nevyhlásily válku, navíc na svrchovaném iráckém území, byl de facto válečný zločin?

„Nechci se vyhýbat odpovědi, ale nejsem právník. Nicméně to není úplně normální způsob, jak se zbavovat lidí, i když to nejsou kladné postavy a možná jsou i darebáky. Kdybychom přistoupili na tento způsob likvidace, že ten, kdo má vyspělé technologie, kdykoli si kohokoli zabije, není to dobře. Na Facebooku jsem poměrně tvrdě napsal, že když dal Napoleon zabít vévodu d’Enghiena za zradu, ministr vnitra Joseph Fouché prohlásil: ‚Bylo to horší než zločin, byla to chyba.‘ Chyba je především v eskalaci konfliktu, který to přinese. Uvidíme, co se bude dít dál.“

Sliby chyby

Je to o to překvapivější, že v předvolební kampani Donald Trump naznačoval, že USA už přestanou řešit celý svět jako dřív a soustředí se na domácí ekonomiku. Nyní to vypadá, že v oblasti možná vyvolá větší nesvár, než byl kdy dřív.

„Ano. Problém je to, že do toho konfliktu může zabřednout mnohem víc, než chtěl. Je sice hezké, že Trump chce ukázat sílu, ale může ho to ohrozit. Kdyby skutečně došlo k zabití desítek amerických vojáků, byl by z toho bezpochyby velký mazec. V takovém případě by americký prezident nemohl nereagovat.“

Otázkou je, nakolik se to dotkne spojenců USA, Saúdské Arábie a Izraele a jejich bezpečnostní situace.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je naprosto šťastný, Trumpa dostal přesně tam, kam nebyl schopen dostat předchozího amerického prezidenta Obamu. Z velké části je to celé vlastně politika izraelského předsedy vlády. Dostali USA tam, kam chtěli, k vypovězení jaderné smlouvy Íránu a k dalším věcem. To je evidentní. Saúdská Arábie je hlavním rivalem Íránu. Ale když se podíváme na to, že vůbec nereagovala na útoky proti svým ropným polím, vychází nám z toho, že velmi ráda přenechá celou věc Spojeným státům.“

Dále čtěte: Kdo se bojí rozpoutání třetí světové války?

Hrozba pro ČR

Myslíte si, že se Írán bude dopouštět dalších útoků?

„Útok na americké základny měl především vysílat signál dovnitř, i vlastní opozici. V minulosti sice došlo k úmrtí stovek z íránské opozice, ale tento útok proti Sulejmánímu je krásně spojil. Teď je otázka, jak kdo odplatu přečte. Pokud Američané nyní bouchnou do něčeho nevýznamného na efekt, aby to jen dobře vypadalo, byl by to signál, aby to nikdo dál nehrotil. Obě strany si potřebují zachovat tvář. Na útok proti Sulejmánímu mohou ale kromě oficiálních míst reagovat i příznivci, kterých je v Iráku, Sýrii, Libanonu, Jemenu nebo na palestinských územích habaděj. To jsou lidé, které nikdo nemá pod kontrolou. Ti mohou provést velký útok na vojenské či jiné zařízení Spojených států, což Teherán vůbec nemůže ovlivnit, ale Američané na to budou reagovat. To je problém.“

Máme se bát i my v Česku? Měli bychom se nějak připravovat nebo zvýšit bezpečnostní opatření?

„Jsem přesvědčený o tom, že v Teheránu nevládnou id*oti a fanatici, jak nám je přibližuje Hollywood ve svých připitomělých filmech. Jsou to pragmatičtí lidé. Jestliže je Evropa zdrženlivá, pokud Teherán slyší z Velké Británie, Německa a Francie výzvy k uklidnění, navíc tyto země zůstaly signatáři jaderné smlouvy, byli by blázni. Udělali by stejnou chybu jako Trump, kdyby začali útočit proti Evropě a vytvořili si dalšího velkého nepřítele. Nemyslím si, že bychom se měli obávat rizika zvýšené hrozby teroristických útoků v Evropě. Jejich strůjci jsou především sunnitští fanatici podporovaní sunnitskými monarchiemi na Blízkém a Středním východě, to znamená Saúdskou Arábií, Katarem a kdovíkým dalším.“

Dále čtěte: Írán nabízí za hlavu Trumpa 80 milionů dolarů

Jak vznikl konflikt

V roce 2015, ještě v době, kdy v USA vládl Barack Obama, Irán po jednáních s největšími mocnostmi podepsal takzvanou jadernou dohodu JCPOA, která měla zabránit tomu, aby získal jaderné zbraně. Na oplátku byly omezeny sankce proti Íránu. Na jaře 2018 se ale situace vyhrotila poté, co od dohody jednostranně odstoupily Spojené státy, novému lídrovi Spojených států Donaldu Trumpovi se totiž dříve vyjednaná dohoda zdála slabá. Od té doby byly obě země v napětí.

V pátek 3. ledna došlo v Iráku k raketovému útoku na íránského generála Sulejmáního, kterého USA vinily z toho, že mohl za smrt stovek Američanů a že připravoval i další teroristické činy. Íránci ale útok označili za akt válečné agrese a slíbili odvetu. Konflikt vyvolal roztržku i se spojenci v Iráku, které rozzlobilo, že USA útočily na území jejich svrchovaného státu. Už dali najevo, že si nadále nepřejí, aby na jejich území dál operovali vojáci cizích národností

+ Dalších 15 fotografií

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad