StB karty nefalšovalo. Odborník promluvil o novém důkazu proti Babišovi, ten se brání

ÚPN, který na Slovensku spravuje dokumenty po StB, objevil v archivu na konci loňského roku statistickou kartu StB s Babišovými (66) údaji. Karta s razítkem "agent" obsahuje už dříve v souvislosti s Babišem zmiňované krycí jméno "Bureš" i jména řídících příslušníků StB. "Údaje korelují s údaji v registračním protokolu, kde se v chronologickém pořadí evidovaly všechny typy svazků StB, a s údaji ze svazku tajného spolupracovníka," řekl serveru ředitel kanceláře ÚPN Jerguš Sivoš. Ten podle svého vyjádření pro Deník N kartu vnímá jako jeden z dalších důkazů, že evidence byla správná a ve smyslu platných předpisů StB.

"Třináctý důkaz, po dvanácti, které jsme už soudu předložili. Dokumentuje, že Andrej Babiš byl evidovaný jako tajný spolupracovník. Statistická karta tajného spolupracovníka, jak se oficiálně nazývala, byla vypracovaná vždy při návrhu na založení spisu," řekl Sivoš. Podle jeho slov každý operativní pracovník kontrarozvědky, který měl schválený návrh na získání tajného spolupracovníka, na něj zakládal spis na statisticko-evidenčním oddělení. "Do procesu tu tak vstupovala jiná složka StB – a to je velmi důležité," říká Sivoš.

Babiš: Nikoho to nezajímá

Babišova obhajoba sice tvrdí, že si něco takového operativec mohl vymyslet, ředitel kanceláře ÚPN ale toto tvrzení vyvrací. "S podepsaným návrhem na získání tajného spolupracovníka šel na jiný útvar, který vykonával statistiku a evidenci různých typů svazků, v tomto případě tajného spolupracovníka. Operativní pracovník na té kartě vyznačil to, co je napsané strojem – naťukal krycí jméno, to, že to je agent získaný ke spolupráci 11. 11. 1982, a tak dále. S tím přišel na statisticko-evidenční oddělení, které tam napsalo datum registrace, to je razítkem," prohlásil Sivoš.

Karta uvádí, že StB získala Babiše ke spolupráci v listopadu roku 1982 a že se Babiš stal agentem dobrovolně. Spolupráce mezi StB a Babišem byla podle karty dočasně přerušena v červnu 1988 kvůli jeho odjezdu na pracovní pobyt do Maroka, odkud se Babiš vrátil až po konci komunistické totality v roce 1989.

„Jak je známo, estébáci vedli evidenci na lidi bez toho, aby o tom věděli. Takže ten dokument, který ukazujete, vůbec nic neznamená, nikdy jsem nic nepodepsal, vyhrál jsem třikrát soud. Pane redaktore, řekněte kolegům, že už to nikoho nezajímá,“ řekl k dokumentu Andrej Babiš Seznam Zprávám při páteční prohlídce pražského očkovacího centra.

Komentář Topolánka a Kalouska

Ke kartě se na Twitteru vyjádřil také bývalý předseda vlády a bývalý šéf ODS Mirek Topolánek (64). „Vstupujete dobrovol'ne do zväzku s tu prítomnou ŠtB? Áno áno áno! (pozn., zde patrná budoucí inspirace...) Tak vitajte medzi nami, súdruh Bureš,“ napsal satiricky.

K situaci se vyjádřil také spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek (60). „‚Nebyl jsem agent komunistické tajné policie, nelžu a nekradu,‘ tvrdí Andrej Babiš mnoho let. Dokážu pochopit, že to o sobě říká, koneckonců lže permanentně. Nedokážu ale pochopit, že mu to někdo věří,“ uvedl na svém Twitteru.

Advokát nereagoval

Seznam Zprávy se obrátily s dotazem k nalezené kartě agenta i na Babišova advokáta v této kauze Vojtecha Agnera, který ale na otázky podle serveru nereagoval. Advokát se k novému důkazu nevyjádřil ani Krajskému soudu v Bratislavě, ačkoli mu soud prodloužil lhůtu pro vyjádření do konce března. "Soud zatím neeviduje doručení vyjádření žalobce," řekl serveru mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Top 8 vtipů s Andrejem Babišem:

"Já jsem nikdy nepodepsal, vyhrál jsem třikrát soud," prohlásil dnes Babiš. Český premiér původně uspěl s žalobou na ÚPN, kterou se domáhal verdiktu, že je v archivech StB veden jako její agent neoprávněně. Bratislavský Krajský soud pak ale Babišovu žalobu v obnoveném líčení zamítl a rozhodnutí potvrdil slovenský Nejvyšší soud. Slovenský Ústavní soud předloni kauzu soudům vrátil, protože soudy přesně neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Ústavní soud již dříve rozhodl, že Babiš nemůže žalovat přímo ÚPN. Bratislavský soud sice při následném rozhodování přijal, že žalovaným nemá být ÚPN, ale zároveň neuvedl, kdo má být žalovanou stranou. To byla podle ústavních soudců chyba, kterou zopakoval i Nejvyšší soud.