Spratkovo okénko: O víkendu jsem se ženil. Proč mi za svědka nešel Prachař, čím vším se dá jet Pařížskou a kdo to všechno zaplatil...
Poté, co jsem za svou poměrně bohatou hyení kariéru rozvrátil desítky vztahů a zničil pár manželství (stejně už byla v rozkladu a nespali spolu roky), jsem se o víkendu oženil s hodnou dívkou z Moravy, která mi odkývala, že bude respektovat můj stručný životní kodex ("poker a Slavia jsou víc než rodina"), a já jí na oplátku slíbil, že vydělám našemu miminku na prestižní univerzity, budu jí věrný a nebudu jí, tak jako doposud, každý večer předčítat eXtra.cz.
Svatba to byla boží. Důvod je zřejmý. Tak významná celebrita jako já má na výběr ze tři možností:
1, Varianta Agáta (nejdrzejší)
Výhody: Krásná dovolená, nemusíte druhý den uklízet poblitou sokolovnu, organizovat kolonu a trápit se tím, koho všeho v branži vytočíte, když ho nepozvete.
Nevýhody: Celé rodině je to líto (neřeknou vám to), kamarádi jsou naštvaní (řeknou vám to).
2, Varianta Petr Zvěřina (nejchytřejší, nejlevnější, doporučuji)
Výhody: Ze svatby se stane mistrovství v barterování, ale nikomu to nevadí, ušetří se, všichni se pobaví a těch pár novinářů už se nějak podmázne.
Nevýhody: Petr to měl na Plovárně super, ale jiní se museli brát v divných prostorách, jíst v divných restauracích a slavit na zahrádce, kde se zároveň prezentuje deset sponzorů.
3, Varianta mejdanu pro všechny (frajeřina, ale drahá)
Výhody: Nevěsta, její rodina, kamarádi, všichni nadšení a našrot, jste za granda, bulvár si vás škodolibě nevychutnává.
Nevýhody: Stojí to raketu a stejně vás pomluví.
Samozřejmě jsem zvolil variantu tři. A na ten mejdan, kdy se u nás v Řeporyjích na sále potkalo tři sta mých přátel, Ornella Štiková, Jiří Paroubek, Dan Nekonečný a další prominenti, nezapomenu. Byl jsem šťastný a nevěsta taky, čímž si vytvářím oslí můstek pro poděkování sponzorům, protože přeci jen jsem se od toho Péti Zvěřiny něco naučil.
Řada lidí a firem mi pomohla a protože nesnáším do očí bijící skrytou reklamu, udělám teď všem dobrodincům reklamu otevřenou. Takže díky Partybusu, kámoši byli nadšení, notabene když jsem si vyběhal to povolení dvakrát s ním Pařížskou dojet až na Staromák. Kluci mi děkovali, že si připadají jako hokejky po návratu z Nagana. Kde bych byl bez Mady Design, to netuším, takhle krásně byla sokolovna v Řeporyjích vyzdobená naposledy za války, když sloužila jako kino Wehrmachtu a dávali Včelku Máju.
No a pak Jarda z Pelhřimova, to je firma CarManager, díky za limuzínu, Járo. Kam se hrabe můj odjezd s Ornellou z porodnice A pak samozřejmě díky Sacre Coeur, to byla velká romantika, brát si u vás Verunku před Bohem a Tomášem Řepkou, to bylo zavazující. Sokolům z Řeporyjí díky za levný pronájem, legendární restauraci U Ševce Matouše za raut, Marcelu Talpanovi s jeho skvělým barem za slevu a pak teda smekám před Havanou, která mi poslala tři basy, díky čemuž mi zbylo na kněze :-)
Jinak mi ale opravdu nikdo nic zadarmo nedal a svého postavení a vlivu v médiích jsem v touze ušetřit nijak nezneužil. Děkuji všem čtenářům eXtra za milá přání. Jo a kluci, nežeňte se, já mám tu jednu z tisíce, ale na vás zbyly ty ostatní, co se z nich po svatbě stanou stíhačky...
P.S. Jo, já vím, Agáta. Dvakrát se mě pár škodolibých lidí pokusilo v minulém týdnu vyprovokovat k reakci na její svatební anarchii. Že mě nepozvala na svou svatbu jsem chápal, jednak tam nebyla ani její maminka, dále považuji sňatek za vysoce intimní věc, a hlavně, máme za sebou horší křižovatky. Následně nepustila mého dobrého přítele a letitého fanouška mé tvorby Kubu Prachaře na moji svatbu, což jí nezapomenu. Agátko, má drahá, já to všechno chápu a rozumím tomu, že bys měla doma měsíc tichou domácnost, nic se neděje, žes nepřišla, nezlobím se ani na Jakuba, jen doufám, že tvůj příští manžel nebude takové pako.
Jo a pozvi mě příští rok na svatbu s jeho nástupcem, to už bych se vážně urazil...