Spejbl slaví sto let: Slavný popleta skončil za války v kufru gestapa, teď ho ohrožuje koronavirus

Divadlo Spejbla a Hurvínka vzniklo v Plzni už v roce 1930 a od roku 1945 sídlí v Praze. Založil ho Josef Skupa, který přišel také s nákresem, jak by měl Spejbl vypadat. Ten se pak poprvé objevil na jevišti vedle Kašpárka jako akrobat na hrazdě. A jeho „roztržité“ scénky si hned získaly své diváky. Grády to ale dostalo až s příchodem jeho syna Hurvínka

Loutku vytvořil už v roce 1920 řezbář Karel Nosek a hlas jí propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner a následně Martin Klásek. V současné době promlouvá typickým spejblovským hlasem v alternaci také Ondřej Lážnovský.

Co o Spejblovi možná nevíte:

• Jmenuje se Josef. Podle vzpomínek Josefa Skupy jméno dostal spontánně a už mu zůstalo. A „příjmení“ Spejbl nemá jasný původ, ale může jít o zkomoleninu výrazu bejbl. To je v němčině hlupák nebo popleta.
• Spejblovo oblečení – plandavý frak – má podtrhovat jeho charakter maloměšťáka a všeználka, který ale všechno poplete. To ještě podtrhují jeho dřeváky.
• Spejbl v prvním vystoupení vystupoval jako cvičenec na hrazdě po boku Kašpárka.
• Před vytvořením dvojice s Hurvínkem Spejbl vystřídal několik partnerů. Byl to například šibal Seligmánek nebo pantáta Vočáhlo, a dokonce i loutkový Švejk.
• Za druhé světové války Josefa Skupu zatkli a loutky Spejbla a Hurvínka skončily v trezoru gestapa. Po osvobození údajně skončily loutky vinou a neznalostí amerických vojáků na smetišti, odkud je zachránil plzeňský školák.

Spejbla ohrožuje koronavirus

Ne vždy ale bylo jasné, že se Spejbl a Hurvínek na scénu vrátí. Fatální mohlo pro loutky být zabavení loutek nacisty, teď se o slovo hlásí koronavirus.

„Živý kontakt s publikem je pro nás velmi důležitý. Naše loutkové divadlo převážně navštěvují děti ve věku od dvou do šesti let. Podle toho vybíráme pohádky, dbáme na to, aby hra měla spád. Po skončení si děti mohou loutky prohlédnout v zákulisí. Vyzkoušejí jejich ovládání a rodiče si je rádi s loutkami fotografují,“ popsal principál divadla V Boudě Jiří Fiala, který se těší na obnovení představení po skončení protikoronavirových opatření. Loutkové divadlo V Boudě funguje už od roku 1928. Stejně jako na všechna divadla na něj doléhají koronavirové restrikce.

Soud o Spejbla s Hurvínkem

Nešťastným obdobím pro jinak veselou partu v čele se Spejblem, Hurvínkem, psem Žerykem nebo Máničkou se stala kauza o tom, komu loutky vlastně patří. A vlekla se dlouhých devět let.

Nekonečný soud o autorská práva stál zdraví Helenu Štáchovou, která byla hlasem Máničky nebo Lízy Simpsonové. Od roku 1998 až do roku 2007 trvalo soudní řízení. Loutky Spejbla a Hurvínka si nárokoval Městský ústav sociálních služeb v Plzni, který je dědicem zakladatele Josefa Skupy. Sociální ústav žaloval Štáchovou, která coby ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka pochopitelně loutky užívala pro představení.

Až Nejvyšší soud spor ukončil a Spejbl s Hurvínkem tak zůstali Štáchové. Ve sporu se především řešilo, kdo je vlastně autorem loutek. Ústav tvrdil, že je to Skupa, Štáchová zase, že podobu loutky vytvořil až Karel a Gustav Noskovi. Právě Štáchové dal pak soud za pravdu. Teď divadlo vede Denisa Kirschnerová, dcera Štáchové a Miloše Kirschnera.

„I když pevně věříte, že soud dopadne ve váš prospěch, protože máte v rukou všechny důkazy, stoprocentní jistotu stejně nemáte a bojíte se přijímat nabídky na film a podobně,“ řekla pro iDNES.cz v roce 2007 Štáchová. Ta bojovala s nádorem lymfatických žláz a sama potvrdila, že ji spor připravil o energii a zdraví, i v důsledku nemoci pak zemřela v roce 2017 ve věku 72 let.

+ Dalších 6 fotografií

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní