Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karlos Vémola koronavirus Extra Host (pořad) Počasí

Nejnovější kauzy

Spartakiáda má výročí: Hromadné cvičení proslulo Michalem Davidem i sériovým vrahem

Zdroj: Facebook/Národní muzeum
+ Dalších 13 fotografií
výročí
Přesně před 65 lety začala první spartakiáda v Československu. V roce 1955 na návštěvníky strahovského stadionu čekal úchvatný pohled na pohybující se obrazce vytvářené masou cvičenců. Spartakiáda měla symbolizovat mír a spokojenost v komunismem zmítané zemi. Množství účastníků i rozpočet se vyšplhaly do závratných výšin. Akce se konala jednou za 5 let a ta poslední je více než svým duchem známá sériovým vrahem, který během ní řádil.

Již v roce 1948 proběhlo na Strahově hromadné cvičení, to se ale uskutečnilo ještě pod hlavičkou Sokola. 23. června 1955 šlo již o přehlídku socialistické tělovýchovy s heslem „Připraven k práci a obraně vlasti“. Akce představovala vyvrcholení oslav desátého výročí osvobození země Rudou armádou.

Spartakiáda

Ačkoliv první spartakiádu zažilo Československo před 65 lety, název pochází již z roku 1921, kdy jej vymyslel Jiří František Chaloupecký, inspirovaný povstáním římských otroků vedeným slavným gladiátorem Spartakem. V dobách totality se spartakiády konaly do roku 1985 pravidelně každých pět let mimo rok 1970. Sokolové se po éře spartakiád sešli ještě v roce 1994 a také v roce 2012 ke 150. výročí vzniku Sokola. Zatím poslední všesokolský slet se konal v roce 2018 v Praze.

Cvičenci na spartakiádách byli vždy rozděleni do věkových kategorií. Samotné akci, na kterou si skupiny připravovaly velmi náročné choreografie, předcházela okresní a krajská kola. Při nich odborná porota vybírala týmy, které pak měly tu čest při spartakiádě předvést svá vystoupení. Sami účastníci brali svůj výběr jako velký úspěch a účast pro ně byla jednou z nejlepších životních událostí.

Cvičební úbor

Nedílnou součástí spartakiády byly velmi speciální cvičební úbory. Ty si skupiny cvičenců nechávaly ušít jen za účelem použití právě na této akci a většina z nich už je pak nikdy neoblékla. Právě oblečení společně s výkonem skupiny prezentovalo.

Cvičební úbor byl vždy ušit tak, aby slušel každému členovi týmu a aby byl úměrný k průměrnému věku skupiny. Zatímco mladé dívky často oblékaly overaly bez nohavic, ženy vyššího věku si nechávaly ušít dlouhé sukně, které doplňovaly například bílými tričky.

Rozpočet Spartakiády

Přípravy prvního masového cvičení byly projednávány celý rok. Rozpočet se tehdy vyšplhal na 45 milionů Kčs. Vystoupení byla rozdělena na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil a předvedlo se v nich na 1,7 milionu lidí. Akce měla úspěch – lidé byli nadšení – a bylo rozhodnuto o pokračování.

A protože se tehdy uplatňovaly pětiletky, další spartakiáda proběhla za rovných pět let. Do cvičení se zapojila i armáda, jejíž vystoupení mělo demonstrovat připravenost k obraně socialistické vlasti. Velkolepá událost byla vysílána v přímém přenosu Československou televizí.

Poslední Spartakiáda

Spartakiáda z roku 1985 se stala tou nejslavnější hned z několika důvodů. Kupříkladu píseň Poupata Michal David složil pro sestavu starších žákyň. Tato píseň si získala velkou popularitu nejen v Československu.

Nepěkné jméno pak poslední spartakiádě udělal sériový vrah Jiří Straka. Ten v rozmezí 17. února až 16. května 1985 napadl na území Prahy celkem 11 žen a následně byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Dostal přezdívku spartakiádní vrah. Po propuštění z vězení začal žít pod jinou identitou. Propuštěn byl 24. prosince 2004.

Související články

Další články