Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Španělská chřipka očima legendy: Denis Šafařík v kůži Franze Kafky o světové katastrofě

Španělská chřipka očima legendy: Denis Šafařík v kůži Franze Kafky o světové katastrofě
Zdroj: Se souhlasem České televize a Radka Miči
+ Další 2 fotografie
Dokument
Denis Šafařík (27), který se do povědomí diváků dostal jako pohádkový kouzelník Žito i jako policejní agent Martin Nováček ve Zločinech Velké Prahy, se nyní představí jako světoznámý spisovatel Franz Kafka (†40). Diváci ho takto poprvé spatří na ČT2 v úterý 23. března od 20:55 hodin v novém dokumentu České televize Španělská chřipka.

Snímek Španělská chřipka vypráví o jedné z největších pandemií v dějinách lidstva očima spisovatele Franze Kafky Přípravy dokumentárního filmu tvůrci zahájili několik měsíců před rozšířením viru způsobujícího onemocnění covid-19. Hlavní roli ztvárnil Denis Šafařík, který zároveň řekl několik slov pro rozhovor s Českou televizí

Jak se vám hrál Franz Kafka? Jste čtenářem jeho knih?

Bylo velmi příjemné zahrát si takovou osobnost, jakou byl Franz Kafka. Samozřejmě je důležité brát v potaz, že se jednalo o „dokudrama“, a tak nebyl přílišný prostor pro psychologii či podrobné nastudování role. Kafkovy knihy mám rád a vždycky jsem byl jeho fanoušek.

Myslíte si, že máte s Franzem Kafkou něco společného?

Překvapilo mě, že s ním mám do jisté míry podobné rysy. Pak by se dalo říci, že rád píšu. Mé psaní ale zatím nedosahuje takových kvalit.

Co rád píšete? Věnujete se spíše poezii, nebo próze právě jako Kafka?

Momentálně jsem ve fázi, kdy bych rád vydal knížku určenou dětem. Tato kniha vznikala v jedněch z nejkrušnějších chvil mého života a zaslouží si spatřit světlo světa. A právě teď jsem dopsal scénář k filmu, který, když to dá Bůh, začneme za krátkou dobu natáčet. A poezie? Té mám plné šuplíky a píšu ji pro radost i smutek.

Je hrát v dokumentu v něčem jiné oproti práci na „klasických“ filmech?

Musím říct, že ani moc ne. Tohle byla moje první zkušenost s dokumentem a byl jsem překvapený, jak moc se to filmovému natáčení podobalo. S tím rozdílem, že jsem nemluvil a že šlo spíše o vžití se do konkrétních fragmentů z Kafkova života. Jak sem již zmiňoval, tak nebylo potřeba příliš psychologizovat. Na place s námi byl odborník na Kafku, a ten mi říkal, jak by se v takové či oné situaci zachoval. Často mi kladl na srdce, že to byl introvert. A tak jsem si vlastně Kafku vždy představoval.

Jste vy sám fanouškem dokumentů?

Jsem přímo skalním fanouškem. V tomto případě se ale dle mého jedná více o dokudrama. Já dávám přednost dokumentům à la Helena Třeštíková, tedy zachycení reality v reálném plynutí času.

Můžete jmenovat nějaké konkrétní příklady dokumentů, třeba z poslední doby, které se vám líbily?

Od Heleny Třeštíkové (71) asi všechny dokumenty. Nicméně moje srdcová záležitost je Marcela. Kdybych pak měl jmenovat, pro pestrost, ještě někoho jiného, tak to bude Máňa od Olgy Sommerové (71).

Je něco nového, co vám natáčení přineslo nebo ukázalo?

S natáčením jsem se opět utvrdil v tom, jak velká osobnost Franz Kafka byl a jak bezvýsledně takové osobnosti hledám v dnešní době.

Dosud nepublikovaný materiál

Režie dokumentu se ujal režisér a scenárista Pavel Šimák. Španělská chřipka představí portrét světové katastrofy pohledem svědků i předních odborníků na virologii a historii lékařství. Nabídne bohatý, mnohdy dosud nepublikovaný, filmový a fotografický archivní materiál i hrané scény a animace vycházející z autentických výpovědí lidí, jejichž příbuzní pandemii zažili.

„Vůbec poprvé představujeme světovou pandemii v prostoru střední Evropy v letech 1918 až 1920, tedy v době, kdy doznívá první světová válka, zaniká Rakousko-Uhersko a svoji historii začíná psát samostatná Československá republika,“ říká ke snímku dramaturg Martin Polák. Film chronologicky vypráví historii chřipky, jež stíhala všechny generace, bohaté i chudé, obyvatele měst i venkova. Nevyhnula se ani rodině Franze Kafky, jehož příběh představuje hlavní linku dokumentu.

Tvůrci rovněž spolupracovali s předním historikem medicíny, rakouským lékařem Haraldem Salfellnerem. „Práce na tomto dokumentu mi znovu připomněla sílu vzdělání a znalosti historie,“ zamýšlí se režisér Pavel Šimák a vzpomíná, jak silně emotivní pro celý štáb bylo natáčení: „Doktor Salfellner nás totiž přesně naváděl procesem postupující nemoci, takže před námi najednou neležela herečka předstírající umírání, ale skutečná lidská bytost marně bojující o život. I dnes bychom měli myslet především na to, že počet úmrtí není jen číslo, ale za každým z nich je konkrétní lidský osud,“ uzavírá režisér.

Co dělat při jaderné havárii: Základní rada zní schovej se a zůstaň v kontaktu, říká Dana Drábová

Související články

Další články

Nejnovější kauzy