Zahájení dlouho očekávané operace Valkýra bylo několikrát odloženo. Po vylodění spojenců v Normandii bylo datum útoku stanoveno na 20. červenec 1944. Spiklenci doufali, že se jim po zabití Adolfa Hitlera podaří vyjednat mír. Akce se ujal německý důstojník, hrabě Claus Schenk von Stauffenberg, který Hitlerovi přísahal věrnost. Proč jej tedy chtěl zabít?

Stauffenberg pocházel z německého šlechtického rodu. Rozhodl se pro vojenskou kariéru, neboť toužil po tom vrátit své vlasti ztracenou čest. Když nastoupil k moci Hitler, těšil se z toho, že právě on obnoví obranyschopnos­t země.

Ačkoliv souhlasil s vytlačením Židů z důležitých postů, měl mezi nimi mnoho přátel a mnohdy se postavil proti tyranii, kterou proti nim nacisté používali. Vůdce zpočátku velebil, ale když se později doslechl o tom, jak krutým způsobem se esesáci chovají k zajatým sovětským vojákům, poprosil známé z generálního štábu pozemní armády, aby shromáždili důkazy svědčící proti SS. Poté, co se dozvěděl o zavraždění statisíců Židů, prohlásil, že Hitler musí zemřít.

Atentát na führera měl společně s kolegy spáchat během porady ve Vlčím doupěti připravenou bombou. Osud měl ale jiný plán. Hitler se kvůli teplému počasí přemístil z bunkru do konferenčního sálu umístěného v letním domku, čímž se zamezilo případné tlakové vlně, která měla v krytu zlikvidovat všechny místnosti. Plukovník byl navíc během sestavování bomby vyrušen, což mělo za následek pochybení – výbušnina byla vyrobena z menší části trhaviny, než se plánovalo.

Stauffenberg po sestavení přišel do poradní místnosti a bombu ukrytou v aktovce položil asi metr od Hitlera. Z jednání se posléze omluvil, ale po jeho odchodu Hitler změnil své místo. Výbuch sice zabil čtyři důstojníky a několik dalších zranil, Hitlerovi však nijak fatálně neublížil.

Plukovník, který prchl do Berlína, si zprvu myslel, že se mu atentát povedl. Bohužel se mýlil a začala vlna velkých poprav, při níž zemřelo několik stovek lidí. Sám von Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou 21. července 1944 v Berlíně. Zůstala po něm žena a pět dětí.