Karel Kachyňa se narodil 1. května 1924 v jihomo­ravském Vyškově. Pocházel ze zámožnější rodiny, která mu umožnila studia podle jeho představ. Po absolvování vojny nastoupil na filmovou fakultu, kde studoval obor kamera.

Nejdříve točil dokumenty, později se ale začal věnovat režii. Jeho prvním hraným filmem byl snímek Dnes večer všechno skončí, který natočil s česko-americkým scenáristou a režisérem Vojtěchem Jasným.

Ve druhé polovině šedesátých let se připojil k české „nové vlně“. Osudovým se pro něj stalo setkání se spisovatelem a scenáristou Janem Procházkou. S ním točil nejdříve filmy pro děti, jako je Trápení nebo Závrať, ale poté přišel zlom v podobě filmů Ať žije republika, Kočár do Vídně nebo Noc Nevěsty, které kritizovaly novodobé dějiny. Kachyňova spolupráce s Procházkou vyvrcholila filmy Směšný pán a Ucho, které pohltil trezor.

V koprodukci s Německem tehdy vznikl i snímek Už zase skáču přes kaluže, jenž na filmovém festivalu v San Sebastian získal Zlatou lasturu.

Z Kachyňovy tvorby z dob normalizace stojí za zmínku tragikomedie z první republiky Lásky mezi kapkami deště nebo komedie Sestřičky. Během natáčení Sestřiček se režisér zamiloval do herečky Aleny Mihulové, která se stala jeho třetí manželkou.

Následovaly další umělecky silné filmy jako Dobré světlo či Smrt krásných srnců a po revoluci dva komorní televizní filmy Městem chodí Mikuláš a Kráva. K jeho posledním velkým filmovým počinům patří filmy Fany a Hanele.

Kachyňa měl rád humor, i když při natáčení byl velmi přísný. Nesnášel prý ve štábu větu: „Nejde to.“ Říkal, že kvůli ní ze sebe musel udělat "zlýho dědka“.

Za kamerou stál, i když se u něj začal projevovat Parkinson i Alzheimer. Nemoc prý dramaticky proměnila i jeho osobnost. Jeho manželka Alena, která se o něj až do konce života starala, uvedla, že poslední roky života s ním byly velmi náročné. Karel Kachyňa zemřel 12. března 2004 ve věku nedožitých osmdesáti let.