Skandál kolem Vémoly sílí: Obvinění stráží a varování advokáta před velkým malérem

Karlos Vémola a řada stížností

Karlos Vémola musel zaplatit patnáct milionů kauce, aby ho, aspoň dočasně, pustili z vazby. Není ale zcela bez omezení: nesmí do ciziny a musí se hlásit úřadům, které ho budou kontrolovat.

To mu ale nebrání v tom, aby se v placeném podcastu veřejnosti nesvěřoval s téměř obžalobou českého systému trestního práva.

Vadí mu v podstatě vše: to, že ho jako zkušenou „mlátičku“ drsnějším, ale nijak neobvyklým způsobem zatkla URNA (elitní zásahovka), že ho vláčeli jako sériového vraha, přestože podle něj měli uvěřit jeho slibům, že jim fakt neublíží a neuteče, nebo že dozorci dělali svou práci poctivě a chovali se k němu jako k muži obviněnému ze závažného zločinu.

REAKCE

Karlosi, už ti nevěříme. Vémola přišel o řadu fanoušků po zprávě policie

Skandální obvinění

Jenže jedna věc z těch, které Vémola kritizuje ohledně Vězeňské služby, je naprosto alarmující.

„Zavřeli mě 23. prosince. Do sedmého nebo devátého ledna mi nebyl znemožněn ani jeden hovor. Ani právníkovi, ani rodině. Ani mámě, ani Lele. Nikomu,“ sdělil nyní Vémola veřejnosti.

„Trvalo to 14 dní, než jsem mohl kohokoli zkontaktovat. Ta bezmoc. Byl jsem zavřený v cele bez jakéhokoli kontaktu s rodinou, právníkem, kýmkoli. Sprcha jednou či dvakrát týdně,“ pokračoval ve svém podcastu na HeroHero.

A to je podle námi osloveného advokáta vážný problém. K obhájci totiž musí mít téměř neomezený přístup.

„Pokud by se takové obvinění prokázalo, může to mít nedozírné následky. Právo vazebně stíhané osoby na kontakt s advokátem, ať už osobní nebo telefonický, je zcela nedotknutelné. Není přípustné, aby příslušníci Vězeňské služby takové právo komukoli upírali,“ sdělil eXtra.cz renomovaný pražský advokát Mgr. Jakub Drábek.

„Samozřejmě je otázkou, jestli se takové tvrzení zakládá na skutečnosti, to nemůžeme posoudit. Vůbec bychom se ale nemohli divit, kdyby to mělo důsledky. Ať pro toho, kdo to tvrdí, nebo pro druhou stranu. Vždyť v krajním případě by se takový příslušník či zaměstnanec Vězeňské služby, který by vězni skutečně úmyslně upíral právo na účinnou obhajobu, mohl dopustit i trestného činu. Proto se dá předpokládat, že dojde k prošetření tohoto nařčení,“ pokračuje s tím, že v úvahu přicházejí různé varianty, včetně prošetřování teoreticky možného křivého obvinění.

REAKCE

Vyjádření Karlose Vémoly rozdělilo společnost. Jedni ho litují, druzí mluví o smyšlené pohádce

Nátlak na vězně?

„Sám jsem zažil v jedné pražské vazební věznici jedince, který mě odmítal pustit za klientem, přestože jsem mu zdůrazňoval, že koná v rozporu se zákonem. Dotyčný měl jako vazební důvod i obavu z ovlivňování svědků, takže mu kontrolovali, s kým může mluvit (takový vazební důvod ale Vémola neměl – pozn. red.). Jenže jsem si hned nechal zavolat jeho nadřízeného, a ten znal právo lépe, takže se to vyřešilo na místě a já za klientem mohl,“ pokračuje znalec práva osobní vzpomínkou.

Vémola ve svém prohlášení párkrát naznačil, že celkově mu chování orgánů přišlo jako snaha ho zlomit, aby začal vypovídat a přiznávat, co podle svého tvrzení nespáchal.

„Stát se může cokoli, ale byl bych hodně opatrný s tím automaticky přijmout, že se to skutečně stalo. Vždyť i ono tvrzené odepření kontaktu s obhájcem je samo o sobě závažným odepřením práva na spravedlivý proces, a buďte si jisti, že advokát dotyčného toto bude mít součástí taktiky své obhajoby,“ pokračuje advokát.

Doporučené video: Prosincový zásah u Karlose Vémoly:

Přiznání by neplatilo

„Horší by patrně bylo, kdyby vazebně stíhaná osoba v období, kdy skutečně neměla možnost kontaktovat právního zástupce, něco přiznala u výslechu. Pak by se takové doznání jistě mohlo stát nepřípustným u soudu. Co se ale stalo v tomto konkrétním případě, to si skutečně netroufám hodnotit,“ dodal pro eXtra.cz Jakub Drábek.

Redakce oslovila i Vězeňskou službu.

„Jak sám uvádíte, právo obviněného na kontakt s obhájcem je jedním ze základních a nedotknutelných procesních práv, které je legislativně garantováno. Toto právo platí i ve vazbě a nelze je zcela vyloučit ani v jejích nejpřísnějších režimech. Kontakt s advokátem má být umožněn bez zbytečného odkladu a může mít podobu osobní návštěvy, telefonického hovoru či písemné komunikace, přičemž obsah komunikace s obhájcem nepodléhá kontrole,“ uvedla pro eXtra.cz mluvčí Vězeňské služby Markéta Machová Prunerová.

„Věznice v Česku každý rok opustí a zároveň do nich také nastoupí přibližně 10 tisíc vězněných osob, takže pro Vězeňskou službu ČR jsou nástupy obviněných i odsouzených rutinní záležitostí. Pro každou osobu je standardně zajištěn kontakt s obhájcem a přístup k právní pomoci, přičemž tato práva jsou absolutní a jejich respektování je pro Vězeňskou službu ČR klíčové,“ doplnila.

+ Dalších 12 fotografií