Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy koronavirus Extra Host (pořad) SuperStar 2020 Počasí

Nejnovější kauzy

Seriál COVID-19: Koronavirus má vlastnosti chytrého zabijáka, který se šíří tím, že nechává hostitele žít

Zdroj: Profimedia.cz / eXtra
+ Další 3 fotografie
EXKLUZIVNĚ
Když se mluví o počtech obětí koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, mluví se často o smrtnosti. Slovu, které rozhodně nenechá nikoho v hloubi pocitů na pokoji... Co vlastně smrtnost je a proč epidemiologové mluví o koronaviru jako o "chytrém" viru? V druhém díle seriálu eXtra s názvem Koronavirus pohledem epidemiologa vám obě definice přiblížíme s pomocí uznávaného odborníka - epidemiologa a náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly.

I když slovo smrtnost nahání hrůzu, je to procentuální údaj nakažených, kteří na nemoc zemřeli. A liší se v závislosti na státu či regionu. Mnozí se se smrtností setkali teprve v souvislosti s koronavirovou epidemií, počítá se ale třeba u dopravních nehod a jiných neštěstí.

Jde de facto o statistiku, která je rozdílná od slova úmrtnost. Pokud jde přímo o úmrtnost, ta je vztažena k celkové populaci, smrtnost pouze k vybrané podmnožině. Úmrtnost se tedy zaznamenává v případě, že došlo ke srážce plavce s lodí – a v tomto případě je velmi nízká, neboť k ní dochází velmi zřídka, ale smrtnost se blíží 100 %, neboť tuto srážku téměř žádný plavec nepřežije.

V České republice je smrtnost na nákazu koronavirem oproti jižním zemím, jako je Španělsko či Itálie, poměrně nízká. Připisuje se tomu, že vláda dokázala rychle jednat a zavedla striktní opatření. Aktuálně se v Česku smrtnost pohybuje okolo 3 procent, což je ve srovnání třeba s již zmíněnou Itálií, kde je okolo 13 procent, poměrně slušné číslo. V celosvětovém měřítku je smrtnost okolo 7 procent, což není naopak číslo zanedbatelné, ale v porovnání třeba se španělskou chřipkou, která měla 10 až 20 procent smrtnost, jde slovním obratem říci, že koronavirus je mladší brácha.

Rychlé šíření viru – chytrý zabiják

I když čísla mohou některým připadat tak, že koronavirus je jen taková trošku silnější chřipka, epidemiologové jsou jiného názoru. Koronavirus je totiž nový vir, o němž moc nevíme. Nevíme, do jaké podoby může zmutovat. Už jen holý fakt, že dokázal během krátké doby doslova zacloumat s celý světem, z něj dělá vir, který není radno podceňovat.

Jeho „chytrost“ (vlastnosti) spočívá především ve schopnosti šířit se. V těle hostitele dokáže pracovat tiše a bezpříznakově. Jeho detekce je možná až po rozšíření do určitého množství, které zachytí test. Mezitím než došlo k jeho „odhalení“ se mohl při kontaktu s dalšími jedinci jednoduše a masivně šířit.

Prymula: Tichá forma šíření

„Zatímco viry SARS a MERS mají poměrně větší smrtnost, jejich klinické příznaky se projeví poměrně zřetelně. Jsme poměrně rychle schopni zjistit, kdo je infekční a kdo ne. U koronaviru typu SARS způsobujícího onemocnění COVID je to podstatně složitější, protože v řadě případů dochází k šíření, aniž o něm víme. A tichou formou se zvětšuje tichá nálož v populaci, která vede k tomu, že může propuknout poměrně masivní epidemie, kterou už nejsme schopni běžnými prostředky zastavit a dochází k výraznému nárůstu,“ vysvětlil Roman Prymula pro eXtra.cz.

I když některým lidem může přijít, že současná epidemie v Česku je vyřešena na dobro, lidé by se neměli pouštět do předčasných oslav. Koronavirus je vir, který má několik specifických a lidově řečeno „chytrých“ vlastností. Viry sice nejsou uzpůsobeny k tomu, aby přemýšleli, ale pouze se množili, z evolučního hlediska je ale právě nový koronavir velmi nebezpečný. A to nejen z důvodu jeho vlastností být tichý (bezpříznakový), ale i očekávané schopnosti mutovat.

Schopnosti na úrovni superviru

„Koronavirus neřeší, jestli napadá člověka zdravého, nebo člověka, který je nějakým způsobem handicapován, což vede k tomu, že onemocnění v takovém případě má složitější průběh a mnohem častěji může docházet k úmrtí. Jeho vlastností je, že u osob, které mají dostatečně velkou rezervní kapacitu a nejsou bezprostředně ohroženi na životě – nezabíjí je – je pro něj výhoda, že se může šířit populací. Další problém, který s virem souvisí a je skrytý, a zatím není úplně dobře prozkoumán, je schopnost nevyvolávat dlouhodobou imunitu a schopnost do určité míry mutovat, což zatím také není potvrzeno, ale mluví se o tom, že to tak bude. To znamená jde o faktory, kdy je obtížné navodit kolektivní imunitu v populaci, protože se může stát, že za dva roky bude situace dramaticky jiná a bude nám to připomínat chřipku, která se vždy meziročně či po dvou letech mění a potřebujeme k ní novou vakcínu, protože ta stará nepůsobí proti konkrétnímu viru, a to může být problém i u koronaviru,“ dodal Prymula o tom, proč se viru přezdívá v nadsázce, že je „chytrý“. Ve skutečnosti mu jde jen o přežití a díky jeho schopnostem se mu to zatím poměrně slušně daří.

1. díl – Seriál COVID-19: Kde se vzal koronavirus a jak se mohl přenést na člověka?

Související články

Další články