Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy koronavirus Extra Host (pořad) SuperStar 2020 Počasí

Nejnovější kauzy

Seriál COVID-19: Člověka udusí nebo mu selžou orgány. Jak koronavirus funguje v lidském těle?

Zdroj: Profimedia.cz / eXtra
+ Další 3 fotografie
EXKLUZIVNĚ
Nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, si ve světě vyžádal už více než 250 tisíc obětí. I když je v Česku aktuálně situace velmi příznivá a zdá se, že epidemie je zažehnána, mnoho dalších zemí s infekcí stále bojuje. Vědci se snaží o nalezení ideálního léku. V současnosti je po světě přibližně 80 kandidátních vakcín, které jsou v různých fázích testování. Řada odborníků zkoumá vlastnosti koronaviru SARS-CoV-2 a jeho mechanismy, které mu umožňuji masivní šíření. Ve třetím dílu seriálu Koronavirus pohledem odborníka se podíváme na to, jak zákeřný virus "pracuje" v lidském těle. V některých případech totiž člověka doslova udusí nebo mu způsobí multiorgánové selhání.

Nový typ koronaviru je pro mnohé odborníky poměrně záhadný. Disponuje vlastnostmi, které z něj dělají velmi nebezpečného „soupeře“. I když je mnohými lidmi podceňován a mluví o něm jako o silnější chřipce, pro určitou skupinu představuje skutečnou hrozbu.

Pokud se podíváme na statistiky, největší vliv na úmrtnost má podle dosavadních studií věk. V rané studii, kterou mapovali odborníci krátce po vypuknutí nákazy v Číně, prvních 44 000 čínských případů byli lidé starší 80 let. Tehdy zemřelo 14,8 procenta pacientů. Ve věkové kategorii 20–29 let zemřeli jen dva z každého tisíce a nikdo mladší deseti let nezemřel. Studie zároveň uvádí, že zemřelo více než 10 procent lidí, kteří už měli kardiovaskulární onemocnění před nákazou, přestože celková průměrná úmrtnost byla 2,3 procenta. Podle statistik o úmrtí na infekci COVID-19 odborníci tvrdí, že virus ohrožuje více muže než ženy. Podle všeho genetická výbava může ženám poskytovat silnější imunitu.

Pojďme se ale podívat, jak koronavirus funguje v lidském těle. Co vlastně způsobuje a proč v nejhorších průbězích nemoci musejí lékaři používat plicní ventilaci.

Podle pitev obětí nemoci COVID-19 odborníci zjistili, že nový koronavirus způsobuje vážná poškození plic, především plicní fibrózy, ale také nekrózu srdeční svaloviny a zmenšení sleziny. Podle jednoho lékaře je dopad podobný, jako by prý pacient trpěl SARS i AIDS najednou. Důvodem je, že virus působí kromě jiných orgánů zejména na imunitní systém. V řadě případů vyvolal jeho přehnanou reakci, podobně jako to dělal virus španělské chřipky.

Nedostatečné okysličení krve

Pokud se jedinec nakazí, přibližně po týdnu se podle serveru IFLscience dostane nemoc do třetí fáze, kdy z mírného nachlazení a lehkého zápalu plic přejde do vážného. To je moment, který přechází až v selhání dýchacího systému. Krátce po nákaze se aktivuje imunitní systém, u některých případů ale dojde k takzvané cytokinové bouři, kdy imunitní systém reaguje na nákazu přehnaně, což dále zhoršuje stav nakaženého. Právě cytokinová bouře se podepsala v letech 1918 až 1919 na vysokém počtu obětí španělské chřipky.

„Virus po přenosu putuje v našem těle a snaží se nalézt receptor, přes který by se dostal do buňky. Protože bez těch receptorů by v té buňce zůstal na povrchu a na něm nic neudělá. On se musí dostat do buňky, aby využil potenciálu množení té buňky a s genetickou informací té buňky se namnoží. Ne každý orgán má tyto receptory, to znamená ne každý orgán je postižen. Predilekčně jsou postiženy plíce, ledviny, srdce… Takže tam, kde je těch receptorů více, je vyšší pravděpodobnost, že se ten virus dostává do buňky, mnohem rychleji se v ní množí a dochází k tomu, že organismus má problém,“ popsal eXtra uznávaný epidemiolog Roman Prymula.

Zároveň Prymula poukázal na skutečnost, že čím více viru v těle je, tím více dochází k poškození orgánů. Na to totiž reaguje imunitní systém a může dojít právě k cytokinové bouři. Mnoho lidí se ale domnívá, že koronavirus je jen silnější chřipka a že se uzdravili i pacienti, kteří patří do rizikové skupiny a o nic vážného vlastně nejde. To ale není pravda… Jak je tedy možné, že někteří překonali onemocnění bez vážné újmy?

„U člověka záleží na rezervní kapacitě těch systémů. A největší riziko je dýchání, tedy plíce. Když uvedu příklad člověka, který je monstrózně obézní, tak jeho bránice se pohybuje poměrně málo. V ten moment může docházet k tomu, že to člověk neudýchá. V té chvíli prochází méně kyslíku do krevního řečiště, což je hyposaturace. A když ty plíce fungují lépe, tak hyposaturace nenastává. Proto je kladen velký důraz na ventilátory a oxygenaci, protože přibližně deset procent nakažených vyžaduje intenzivní péči a sedm procent ventilaci umělou. Nároky na plicní tkáň jsou veliké a přestup kyslíku do krevního řečiště je omezen těmi mechanismy, které virus vyvolává. Pravdou je, že řada pacientů umírá i na multiorgánové selhání, není to tedy jen to srdce a plíce, ale i ledviny a jiné orgány. Je to virus, který se chová mnohem zákeřněji, než si někdo na počátku myslel,“ vysvětlil pro eXtra Roman Prymula s tím, že jedním z příznaků COVID-19 je dušnost, která je typickým projevem plicní fibrózy.

Při plicní fibróze se mění jemná a vzdušná plicní tkáň v tuhou nepropustnou vazivovou tkáň. To znamená, že se kyslík nedostane z plicních sklípků do krve. Klesá tím možnost okysličení krve a nakaženým se nedostává kyslíku.

Seriál Koronavirus pohledem epidemiologa:

  1. díl – Seriál COVID-19: Kde se vzal koronavirus a jak se mohl přenést na člověka?
  2. díl – Seriál COVID-19: Koronavirus má vlastnosti chytrého zabijáka, který se šíří tím, že nechává hostitele žít

Související články

Další články