Největší vietnamské tržiště v České republice Sapa bylo založeno na přelomu let 1999–2000. Tohle místo mělo od začátku fungovat nejen jako tržnice, ale i komunitní centrum pro Vietnamce, kteří žijí v Čechách a zejména v Praze.

Vietnamci žijící mimo Prahu pravidelně dojížděli a pořád dojíždí do Malé Hanoje každý víkend. Není to pouze o nákupu zboží a potravin, schází se zde na oběd s rodinou a přáteli, navštíví buddhistický chrám nebo si jen užívají atmosféru Sapy, která jim na chvíli připomene domov.

Sapa se postupem času rozrostla a momentálně tam podniká více než 7 tisíc fyzických osob. Vietnamci jsou pracovitý národ a tvrdou dřinu mají v krvi. Mnoho z nich otevírá své stánky už v 6 ráno a zavírá pozdě večer. I když zde nežijí, tráví zde téměř 15 hodin denně a domů se chodí pouze vyspat.

Mnoho Čechů při pohledu na gauče u stánků nebo děti pobíhající v okolí bistra soudí, že zde rodiny žijí, ale není tomu tak. Tím že je v Sapě veškerá občanská vybavenost, kterou Vietnamci potřebují, udělali si ze Sapy takzvané město ve městě. Spousta Vietnamců neumí a nemluví česky, i když žije v Česku déle než 20 let a lidé nechápou proč. Je to právě tím, že češtinu nikdy nepotřebovali. Na Sapě lze zařídit vše potřebné, a dokonce si zaplatit člověka, který za vás oběhá úřady a jiné potřebné formality, které jsou mimo tohle místo.

Co se ale týče doktora, banky, služeb jako kadeřnictví, restaurace, školka či operátoři, vše mají na jednom místě a nemusí zajít ani daleko. Vietnamci jsou velmi vynalézavý národ a dokáží zpeněžit téměř cokoliv! V jednu dobu byl ze strany Vietnamců obrovský zájem dostat se do Česka a začít zde nový život, vydělat si a posílat peníze domů rodině. Proto spousta Vietnamců žijících zde začala vydělávat na těch, kteří měli snahu se sem dostat, vyřídili jim veškeré papíry, cestu sem, práci a ubytování. Mnohokrát šlo ale o lidi z vesnic, kteří neměli téměř žádné vzdělání a slyšeli jen na to, kolik si tady vydělají. Na náklady spojené se životem tady už nemysleli, a tak se dostali do obrovských dluhů.

Mnoho odborníků tak vychází z toho, že Vietnamci, kteří do České republiky přijeli po roce 2006 se mají nejhůř ze všech a mnoho z nich se kvůli dluhům a problémům buď nemůže vrátit domů, nebo naopak beze slova utekli z Evropy.

Češi ale povětšinou vnímají pouze fakta, která jim ozřejmí televize formou večerních zpráv a podobně. Proto mají o téhle komunitě mnohokrát zkreslené představy. Mnoho Čechů vnímá Sapu jako místo plné drog, pěstíren trávy, nelegálních kšeftů a nehygienických restaurací. Protože to jsou věci, které se v televizi prezentují a obyčejní lidé dále nemají zájem pídit se po tom, jak to doopravdy bylo.

I když se v minulosti potvrdilo, a dokonce našlo několik výroben či pěstíren na území tržnice, hygiena dokonce zavřela podniky, které v nehygienických podmínkách servírovaly pokrmy, není tomu tak ve všech případech. Lidé to vnímají pouze proto, že jsou to Vietnamci, ovšem podobné případy se dějí na denní bázi i mezi Čechy.

Jen málokdo ví, že v Sapě naleznete mimo jiné nádherný buddhistický chrám, který vás zaujme na první pohled. Venek zdobí množství výrazných zlatých soch a buddhistických prvků. Vietnamci ho nevyužívají pouze k modlitbě, ale také k svatebním obřadům, které se zde odehrávají. Mají také vlastní svatební salon, kde si můžete jak vypůjčit, tak zakoupit originální vietnamské kroje pro muže i ženy, častokrát se využívají právě při příležitosti svatby.

Svatba u Vietnamců má několik částí. První je právě ta na základě tradic, kdy dívky a chlapci v národních krojích nosí do chrámu dary v podobě peněz, ovoce a dalších prvků, které by neměly chybět. Poté se odehrává obřad ve zmiňovaném chrámě a následně se svatebčané převléknou a přesouvají na svatební focení. Ve večerních hodinách se opět sejdou v jednom z místních kulturních domů, kde probíhá hostina.

Vietnamská svatební hostina není ve stejném duchu jako u nás. Kromě tradičních vietnamských pokrmů je zde hodně alkoholu a velké pódium na kterém je moderátor a vybavení na karaoke. Zazpívat si může každý, kdo se na to cítí. Nevěsta s ženichem nejdříve obejdou všechny stoly a připijí si s hosty, následně se fotí s každým zúčastněným zvlášť. Poté se odeberou na zmiňované pódium, kde zpívají karaoke a tančí spíše s dětmi. Vietnamci také dodržují americkou tradici s házením nevěstiny kytice. Ta z holek a žen, která kytici chytne, by se podle tradice měla brzy vdát.

Sapa možná není nejčistším místem v Praze, ale rozhodně to není místo plné kriminálníků, drog a nelegálních kšeftů. Jsou zde opravdu fajn místa, která stojí za návštěvu či vyzkoušení. Dokonce i místní jsou opravdu velmi shovívaví a milí, pokud se s nimi jedná slušně a s pokorou. A které místa stojí za to navštívit? Kam je dobré se podívat a co bychom vám doporučili? To se dočtete v dalším díle, který pro vás připravujeme.

Článek o vietnamských pokrmech a 1. díl o Sapě naleznete zde.